O nás

Jsme sou?ástí Botanického ústavu AV ?R. Historie pracovišt? sahá do roku 1955. Do roku 2016 jsme tvo?ili jedno odd?lení pod spole?ným názvem Odd?lení vegeta?ní ekologie, kde paleoekologie m?la své tradi?ní místo. V roce 2017 vzniklo samostatné Odd?lení paleoekologie. V sou?asnosti tvo?íme dv? pracovní jednotky: Odd?lení vegeta?ní ekologie a Odd?lení paleoekologie, které spolu úzce spolupracují.

Naše hlavní zam??ení je na základní i aplikovaný výzkum ekologie vegetace, p?edevším s ohledem na dlouhodobý vývoj i krátkodob?jší dynamiku a interakce lidských spole?ností s p?írodou. T?žišt? výzkumu spo?ívá v propojení n?kolika p?írodov?dných a humanitních disciplín s cílem vysv?tlit zm?ny ve druhovém složení a biodiverzit?.

Sou?ástí obou pracoviš? jsou laborato?e pro analýzu p?dních vzork? a p?ípravu paleoekologických preparát?. Služby obou laborato?í je možné využít i extern?.

Pracovišt? disponuje elektronickými databázemi a sbírkami rostlinného materiálu.

Historie pracovišt?


Spolupracujeme s ?adou domácích i mezinárodních institucí.

 Našimi výzkumnými tématy jsou:

   Dlouhodobá dynamika vegetace a prost?edí ve st?ední Evrop?

  • Vznik a vývoj vodních a mok?adních biotop? ve st?ední Evrop? za posledních 17000 let
    Jednou z p?í?in sou?asného druhového složení vodní a mok?adní  vegetace a její druhové bohatosti mohou být i historické procesy. Zabýváme se proto analýzou fosilního rostlinného pylu, makrozbytk? (semena, pletiva, mechorosty, d?evo) a rozsivek z r?zných typ? mok?adních biotop? a snažíme se rekonstruovat jejich vznik, vývoj a  minulé environmentální faktory (teplota, trofie, vápnitost) pomocí trénovacích soubor? a p?enosových funkcí.
    Petra Hájková
  • Dynamika les? ve st?ední Evrop?
    Migrace a dynamika d?evin do oblasti st?edo-východní Evropy, vliv klimatických zm?n, požárové eventy a lidské ?innosti, které ovliv?ovaly dynamiku vývoje les?.
  • Rekonstrukce holocénní požárové dynamiky v lesích st?ední Evropy
    Pochopení dlouhodobého disturban?ního režimu je nezbytným p?edpokladem pro modelování dynamiky lesních ekosystém?. Jedním ze základních ekologických faktor? ovliv?ujících vývoj lesa jsou požáry. Jejich vliv na sou?asnou dynamiku temperátních les? st?ední Evropy je však do velké míry marginalizován. V rozporu s tím jsou však nesporné d?kazy o výskytu ohn? ve st?edoevropské krajin? v pr?b?hu celého Holocénu, což dokládají ?etné nálezy uhlík? v p?dách i sedimentech jezer a rašeliniš?. Paleoekologické metody zam??ující se na stanovení míry depozice zuhelnat?lého organického materiálu dokáží p?esn? rekonstruovat historický požárový režim dané lokality a umož?ují tak zhodnocení vlivu ohn? na vegetaci. V kombinaci s pylovou a antrakologickou analýzou tak umož?ují lépe pochopit vztah mezi klimatem, vegetací a požárem a lépe predikovat zm?ny ekosystém? pod vlivem budoucích klimatických zm?n.
  • Rekonstrukce vývoje klimatu v Západních Karpatech b?hem pozdního glaciálu a holocénu
    Rekonstrukce jsou založeny na r?zných proxy, a? už abiotických (izotopy kyslíku a uhlíku z travertinu) nebo  biotických (nap?. krytenky, pakomá?i a pyly atd.). Tyto rekonstrukce jsou pak porovnávány s klimatickými modely, hydrologií zkoumaných stanoviš? i vývojem vegetace jak na mok?adech tak i v celé krajin?. Rekonstrukce klimatu je d?ležitá jak pro pochopení zm?n vegetace v minulosti, tak i v sou?asnosti, a to spole?n? se zkoumáním vlivu lidských aktivit.
    Petra Hájková, Eva Jamrichová
  • Kvantitativní rekonstrukce vegetace v holocénu pomocí pylových dat a prostorových model? vegetace
    Ve spolupráci s Katedrou botaniky P?F UK v Praze se v?nujeme vývoji moderních metod kvantitativní rekonstrukce minulé vegetace a jejich aplikaci pro rekonstrukci holocenního vývoje druhového složení a diverzity vegetace ve vybraných regionech ?eské republiky (Bílé Karpaty, Ž?árské vrchy).
    Jan Role?ek
  • Vlivy vich?ic na lesy a lesnictví v posledních 500 letech
    Vich?ice pat?í mezi nejvýznamn?jší abiotické faktory ovliv?ující dlouhodobý vývoj lesních ekosystém?. Ve spolupráci s Geografickým ústavem Masarykovy univerzity (Brno) zkoumáme roli vich?ic ve vývoji les? v ?eských zemích za posledních 500 let a také dopad historických v?trných událostí na vývoj lesní politiky.
    Péter Szabó, Silvie Suchánková

   Sou?asná zm?na biodiverzity a prost?edí terestrických ekosystém?

  • Globální zm?na temperátních lesních ekosystém?
    Zm?ny p?írodního prost?edí nabývají b?hem posledních desetiletí na rozsahu a intenzit?. Má to významné d?sledky pro spole?enstva organism? a jejich biodiverzitu, což se projevuje na celosv?tové úrovni. Pro pochopení dynamiky a dopad? globálních zm?n na p?írodu a lidskou spole?nost je t?eba analyzovat velké datové soubory, které zachycují vývoj ekosystém? na r?zných prostorových úrovních. Lesní ekosystémy zahrnují nejp?irozen?jší rostlinná spole?enstva v mírné klimatické zón? zejména Evropy, Severní Ameriky a východní Asie. Zm?ny jejich druhového složení a biodiverzity zkoumáme pomocí analýzy opakovaných historických vegeta?ních ploch. Disponujeme velkou databází opakovaných ploch pro ?eskou republiku a jsme zapojeni do mezinárodních konsorcií. Tématem se systematicky zabýváme už po dv? desetiletí, jeho ?ešení bylo podpo?eno n?kolika grantovými projekty (‘Lowland woodland’, ‘Longwood’, ‘?lov?k jako p?íroda’) a publikovali jsme ?adu odborných ?lánk? s tímto zam??ením.
  • Dynamika a sukcese vegetace na opušt?ných polích a antropogenních stanovištích
    Vývoj vegetace na bývalých polích a opušt?ných loukách, vztah k p?dní semenné bance, ruderalizaci a izolaci lokalit. Sukcese v opušt?ných lomech a pískovnách, výsypkách aj.
    Martina Fabši?ová

   Diverzita vegetace a prost?edí na r?zných prostorových m??ítcích

  • Diverzita a dynamika primárních tropických les? na Borneu
    Tropické lesy na Borneu p?edstavují jedny z druhov? a strukturn? nejbohatších ekosystém? na Zemi. Od roku 2007 monitorujeme trvalé plochy založené v roce 1991 v národním parku Ulu Temburong v Bruneji. Na jednom hektaru primárního lesa evidujeme okolo 300 druh? strom?. Ve spolupráci s Brunejskou univerzitou, Mendlovou univerzitou v Brn? a Palackého univerzitou v Olomouci sledujeme dlouhodobou dynamiku d?evin, kterou dáváme do kontextu diverzity rostlinných spole?enstev a podmínek prost?edí v jemném prostorovém rozlišení. Zkoumáme, jak stromy ukládají, resp. uvol?ují uhlík a tak p?ispívají ke globálním tok?m tohoto klí?ového prvku. Krom? d?evin zkoumáme spole?enstva bylin, která jsou nemén? druhov? bohatá a ekologicky zajímavá.
    Radim Hédl, Markéta Chudomelová
  • Pylový monitoring a analýza recentních pylových spekter
    V roce 1997 byl založen pylový monitoring v ?R v sou?innosti s mezinárodním projektem Pollen Monitoring Programme (INQUA working group within the Commission on Palaeoecology and Human Evolution, UNESCO). Podle 32 pylových pastí (Tauber pollen traps) ze Šumavy a Krkonoš umíst?ných na výškovém transektu od rašeliniš? po vrcholy hor se sleduje každoro?ní pylová akumulace (influx). Výsledky jsou ukládány do PMP Database (Neotoma database and Community).
  • Klasifikace a ekologie vápnitých slatin na r?zných prostorových škálách
    Vápnité slatiny jsou jedním z nejohrožen?jších biotop? v Evrop? v?bec. V?tšina lokalit zanikla a ty co z?staly jsou ohrožovány eutrofizací, odvod?ováním nebo absencí hospoda?ení. Studium vlivu zm?n vodního režimu, obohacení podzemní vody živinami a zp?sob? obhospoda?ování na jejich druhové složení je tedy velmi d?ležité pro zachování jejich biodiverzity a pro navržení správného typu obhospoda?ování. Ve spolupráci s kolegy z Masarykovi univerzity se zabýváme managementovými pokusy (Bílé Karpaty, Vsetínské a Hostýnské vrchy) nebo vzájemnými vztahy mezi jednotlivými skupinami organism? (cévnaté rostliny, mechorosty, m?kkýši) a jejich prost?edím (vodní režim, chemismus vody, vliv historie), a to na r?zných prostorových škálách.
    Petra Hájková
  • Vliv biodiverzity na ekosystémové procesy a funkce
    Vztahy mezi druhovou bohatostí a ekosystémovými procesy a funkcemi jsou závislé na druhovém složení spole?enstev a jejich ekologických vlastnostech. Prost?ednictvím ekologických vlastností druh? m?žeme predikovat jednak budoucí vývoj biodiverzity, ale také utvá?ení nových spole?enstev a jejich ekosystémových funkcí. Za tímto ú?elem je nezbytné posoudit jednak “response traits”, které determinují odpov?? druh? na zm?nu prost?edí, ale také “effect traits”, které vyjad?ují vliv druh? na ekosystémové funkce. Na základ? t?chto v?domostí se snažíme popsat mechanismy, kterými diverzita rostlin ovliv?uje fungování lesních ekosystém?. Zkoumáme jakými ekologickými procesy ovliv?uje lesní hospoda?ení utvá?ení spole?enstev rostlin a bezobratlých.
    Jan Šipoš
  • Diverzita st?edo- a východoevropské lesostepi
    St?edoevropské stepní louky a subkontinentální doubravy jsou známy svou mimo?ádnou druhovou bohatostí a výskytem ?ady vzácných druh? s disjunktivním rozší?ením. Dlouhodob? tento fenomén studujeme z r?zných hledisek, p?i?emž usilujeme jednak o popis prom?nlivosti t?chto vegeta?ních typ? ve st?edo- a východoevropském prostoru, o objasn?ní jejich fungování a historického vývoje a v neposlední ?ad? o ochranu a zavedení vhodného managementu na nejvýznamn?jších lokalitách v ?eské republice (Hodonínská Dúbrava, Bílé Karpaty).
    Jan Role?ek
  • Fytocenologický popis prom?nlivosti st?edoevropské vegetace
    Naše pracovišt? má dlouholetou tradici studia prom?nlivosti druhového složení r?zných typ? vegetace pomocí fytocenologických metod. Cílem tohoto studia je mimo jiné vytvo?ení hierarchického syntaxonomického systému veškerých rostlinných spole?enstev, který m?že být významným nástrojem pro výzkum, ochranu a management vegetace. Ve spolupráci s Ústavem botaniky a zoologie P?F MU v Brn? jsme se podíleli na p?íprav? ?ty?dílné monografie Vegetace ?eské republiky a na nejnov?jším celoevropském p?ehledu vegetace EuroVegChecklist. Významnou sou?ástí naší práce jsou také menší studie v?nované rozší?ení a ekologii jednotlivých vegeta?ních typ?.
    Kate?ina Šumberová, Jan Role?ek
    , Petra Hájková, Radim Hédl

   Interakce ?lov?ka a p?írody v minulosti

  • Zkoumání vlivu ?lov?ka na vegetaci v minulosti
    Sledování zm?n v paleoekologickém záznamu, pylová analýza, determinace Pteridophyta, vodních ?as (Algae), nepylových objekt? (Fungi, Animalia) a mikrouhlík?, a vliv lidského osídlení relevantní s archeologickou evidencí i historickými záznamy. Zajímá nás také p?sobení lidských aktivit na vývoj nelesních ekosystém? v minulosti, jeho intenzita i kontinuita, nebo? ty mohou být klí?ovými faktory ovliv?ujícími dnešní druhovou bohatost a druhové složení nelesní i lesní vegetace.
    Petra Hájková, Eva Jamrichová, Lýdie Dudová
  • Historie tradi?ního lesního hospoda?ení
    P?ed vznikem moderního lesnictví v 18. až 19. století p?evažovaly v nížinných lesích st?ední Evropy r?zné techniky tradi?ního hospoda?ení. Nejd?ležit?jší z nich bylo pa?ezení. Vždy p?ítomné bylo také nelesnické využívání lesa, které zahrnovalo hrabání steliva, kosení sena a krmení prasat (do les? se vyhán?la prasata, aby se krmila na žaludech). Zkoumáme dlouhodobou historii t?chto typ? hospoda?ení a také úbytek biodiverzity b?hem 20. století, který je spojován s jejich opoušt?ním.
    Péter Szabó, Silvie Suchánková
  • Interakce lidských spole?ností s jejich životním prost?edím v minulosti
    Díky existujícím databázím jsme schopni odpovídat na otázky spojené s interakcí ?lov?ka s jeho životním prost?edím. Zam??ujeme se zejména na kvantifikované srovnání archeologických, paleoekologických a klimatických záznam? a model?. Zabýváme se intenzitou land-use v minulosti, sledujeme, v jakém vztahu jsou demografie lidských spole?ností, intenzita využití krajiny, a sociální a technologické zm?ny.
    Jan Kolá?

   Obnova biodiverzity st?edoevropských ekosystém?

  • Experimentální obnova tradi?ních zp?sob? lesního hospoda?ení
    Tradi?ní zp?soby lesního hospoda?ení zahrnují ve st?ední Evrop? p?edevším pa?ezení, hrabání steliva, pastvu domácích zví?at, se?ení sena a mnoho dalších. Tyto historické p?ístupy k managementu les? byly b?hem 19. a 20. století nahrazeny postupy moderního lesnictví. Od poloviny 20. století ve st?ední Evrop? tém?? zcela zanikly, avšak b?hem dlouhých staletí zanechaly výraznou stopu v lesních ekosystémech. Naším cílem je jednak prozkoumat, jaká je historická stopa tradi?ních zp?sob? hospoda?ení v lesní vegetaci, jednak jaký m?lo dopad jejich opušt?ní ve prosp?ch moderního lesnictví, a jednak obnovit tradi?ní zp?soby hospoda?ení v 21. století pro ú?ely ochrany p?írody. Na n?kolika lokalitách na jižní Morav? (Pálava, Podyjí, Bílé Karpaty) spolupracujeme s institucemi ochrany p?írody na realizaci obnovy p?edevším pa?ezení a hrabání, p?i?emž sledujeme dopady na biodiverzitu spole?enstev rostlin a bezobratlých.
    Radim Hédl, Ond?ej Vild
  • Management nelesních ekosystém? v ochraná?ské praxi
    Návrhy r?zných managementových opat?ení p?evážn? na loukách, vliv pastvy, kosení, hnojení, vypalování a odstran?ní drnu na diverzitu vegetace a mikrobiální procesy v p?d?. Zájmovou oblastí je p?edevším NP Podyjí/Thayatal.
    Martina Fabši?ová

   Biologie a ekologie druh? cévnatých rostlin

  • Ekologie a popula?ní biologie ohrožených a klonálních druh?
    Studium demografie a fenologie na úrovni jedinc? a populací u ohrožených a klonálních druh? (zejména trav). Vztah k abiotickým faktor?m prost?edí a typu managementu.
    Martina Fabši?ová
  • Ekologie bylinného patra temperátních les?
    Biologie a autekologie druh? bylin v podrostu les? Evropy a Severní Ameriky je stále pom?rn? málo prozkoumána. Zkoumáme sou?asná pattern biodiverzity a druhového složení spole?enstev a ur?ující vlivy v?etn? antropických. Výzkum probíhá na trvalých plochách v ?R (viz monitorovací plochy), kde v?tšinou každoro?n? sledujeme dynamiku spole?enstev bylin v závislosti na prom?nných prost?edí. K lepšímu pochopení ekologie druh? napomáhá experimentální manipulace podmínek prost?edí, kde nás zajímá p?edevším vliv r?zných typ? managementu. Výhledem do budoucna je porovnání bylinného patra les? ve st?ední Evrop? a východní ?ásti Severní Ameriky, kde existuje ?ada podobností v?etn? p?sobících faktor? prost?edí.
    Markéta Chudomelová

   Vznik, vývoj, diverzita a management mok?ad? ve st?ední Evrop?

  • Diverzita a dynamika polních mok?ad?
    Studium diverzity a dynamiky polních mok?ad? nap?í? r?znými taxonomickými skupinami (bezobratlí, cévnaté rostliny, rozsivky), vztah diverzity a obhospoda?ování.
    Kate?ina Šumberová
  • Hospoda?ení a biota v rybnících
    Studium diverzity a dynamiky mok?adních a vodních cévnatých rostlin, parožnatek a rozsivek v r?zných typech rybá?sky využívaných nádrží (hlavní rybníky, pl?dkové rybníky, sádky). Je pravda, že „b?žn?“ obhospoda?ované rybníky se vyzna?ují nízkou biodiverzitou?
    Kate?ina Šumberová
  • Historické determinanty biodiverzity rybník?
    P?edpokládáme, že starší rybníky v sob? zahrnují více r?zných mikrostanoviš? a mohou tudíž hostit v?tší po?et r?zných druh? organism? z r?zných taxonomických skupin. Vyšší biodiverzita m?že mít souvislost i s výskytem stanoviš?, která pozd?ji zanikla a na nichž se vyskytovaly n?které specializované druhy (nap?. zbytky starých p?irozených jezer). Studiem archivních historických pramen? hodláme získat co nejvíce informací o stá?í, kontinuit? a historickém obhospoda?ování rybník? a analyzovat tato data ve vztahu k recentní (tj. data z terénu) i nedávné (ca posledních 50 let) biodiverzit?.
    Kate?ina Šumberová
  • Vodní makrofyta a rozsivky epifytonu – vzájemné interakce
    Preferují ur?ité druhy rozsivek jen n?která konkrétní makrofyta? ?ím jsou jednotlivé druhy makrofyt pro rozsivky atraktivní anebo naopak pro? na n?kterých makrofytech rozsivky tém?? nenajdeme? Co p?esn? je za t?mito vazbami – mechanická pletiva na povrchu rostlin, fyziologie rostlin a rozsivek, anebo od všeho n?co? Mohou mít i rozsivky významný vliv na makrofyta? V rámci tohoto výzkumného tématu jsme zapo?ali spolupráci s týmem Environmentální elektronové mikroskopie Ústavu p?ístrojové techniky.
    Markéta Fránková