Vzpomínka na RNDr. Elišku Rybní?kovou, DrSc.

· Uncategorized
Author

In Memoriam

RNDr. Eliška Rybní?ková, DrSc. 

15. 12. 1932 – 10. 9. 2015

Neradi se smi?ujeme se skute?ností, že nás ve v?ku nedožitých 83 let opustila významná osobnost ?eskoslovenské kvartérní palynologie, vážená paní doktorka Eliška Rybní?ková.

Eliska_Rybní?ková_duben_2013_Foto_Barbora_Werchan (1)

Narodila se 15. prosince 1932 v Olomouci jako Eliška Coufalová – prvorozená dcera okresního soudce a u?itelky. Vále?né osudy, zvlášt? skon jejího otce v koncentra?ním tábo?e v Osv?timi, poznamenaly t?žce nejen její d?tství, ale i život celé rodiny.

Zahájení kariéry

Eliška zahájila školní docházku ve Frenštát? pod Radhošt?m a dokon?ila ji ve Valašských Kloboukách v roce 1946. Po absolvování Masarykova reálného gymnázia ve Vsetín? (1951), kde maturovala s vyznamenáním, byla p?ijata ke studiu oboru biologie na P?írodov?dnou fakultu MU v Brn?. V pr?b?hu studia se Eliška za?ala specializovat na odbornou botaniku, konkrétn? na geobotaniku a rostlinnou systematiku, a studium zakon?ila v roce 1956 diplomovou prací Ekologie lesních a rašelinných mechorost? vzhledem k jejich vodní retenci. V následujícím roce získala titul doktora p?írodov?dy (RNDr.) v oboru botanika.

V?decký vzestup a založení paleoekologické pracovní skupiny

Na místo asistentky do Geobotanické laborato?e ?eskoslovenské akademie v?d v Brn? nastoupila hned po promoci. Tady za?ala její elitní v?decká kariéra a v Brn? pracovala až do svého odchodu na penzi (1998). V ?íjnu roku 1957 byla p?ijata vedoucím této laborato?e Doc. Dr. Janem Šmardou do v?decké výchovy – interní aspirantury v oboru geobotanika a rostlinná systematika, do kterého byl zahrnut i podobor kvartérní paleogeobotanika a palynologie. Pro tuto specializaci nebyl v bývalém ?eskoslovensku školitel, avšak v Polsku, konkrétn? v Institutu Botaniki PAN v Krakov?, byl obor palynologie na vzestupu. Paní doktorka tam v roce 1958 získala devítim?sí?ní stáž u akademika W. Szafera a u paleobotanika prof. A. ?rodon?. Interní aspiranturu úsp?šn? ukon?ila v roce 1961 obhajobou palynologické disertace na téma Vývoj vegetace v jižní ?ásti ?eskomoravské vrchoviny. V roce 1962 byla doktorce Rybní?kové p?iznána v?decká hodnost kandidáta biologických v?d (CSc.). V následujícím roce odjela na t?ím?sí?ní stáž k zakladatel?m moderní pylové analýzy prof. J. Troels-Smithovi a prof. J. Iversenovi do Nationalmuseet er Danmarks, København.

Po absolvování aspirantury byla paní doktorka pov??ena vytvo?ením paleogeobotanické pracovní skupiny a palynologické laborato?e, kooptované pozd?ji do Ekologického odd?lení Botanického ústavu ?eskoslovenské akademie v?d (BÚ ?SAV) v Brn? pod vedením prof. RNDr. Mileny Rychnovské, DrSc., kde se soust?edil výzkum a studia vegeta?ního vývoje ekosystém? v pozdním glaciálu a holocénu metodou pylové a makrozbytkové analýzy. Paleogeobotanická pracovní skupina byla pozd?ji p?ejmenována na paleoekologickou skupinu. V jejím kolektivu pracoval také ing. J. Kyncl, který pat?il k pr?kopník?m dendrochronologie.

Své pracovní úsp?chy v oboru palynologie související s vývojem vegetace v jižních ?echách, na ?eskomoravské vrchovin?, na jižní Morav?, v Orlických horách, Hrubém Jeseníku, ale i na Slovensku v Západních Karpatech, Tatrách, Kremnických vrších a na Orav? prezentovala paní doktorka na mnoha zahrani?ních konferencích, mezinárodních akcích a pracovních pobytech na r?zných institucích, kam byla zvána. B?hem pobytu v rakouském Innsbrucku p?isp?la svými pyloanalytickými výzkumy na rašeliništi v Obergurglu k poznání vývoje alpské vegetace. Své ?etné v?decké zkušenosti zúro?ila v roce 1987, kdy obhájila doktorskou disertaci na téma D?eviny a vegetace ?eskoslovenska v nejmladším kvartéru (Paleogeobotanická studie), za kterou získala jednu z nejvyšších hodností v Akademii v?d, titul doktorky biologických v?d (DrSc.). Celkem publikovala více než 110 p?vodních v?deckých prací. Poslední publikace paní doktorky Rybní?kové byla v?nována jihomoravskému würmskému interstadiálu na lokalit? Bulhary (2014).

Terénní zkušenosti

Paní doktorka se podílela na p?íprav? publikace Geobotanické mapa ?SSR (1968). P?ínosem tohoto „mapování“ bylo vyhledávání rašeliniš? k odb?ru rašelinných profil? pro pylovou a makrozbytkovou analýzu. Nakonec bylo nashromážd?no asi 400 rašelinných profil? z celého tehdejšího ?eskoslovenska a to nejen z vrt?, které byly ovzorkovány v intervalu 2.5cm do neprodyšných igelitových sá?k? s názvem lokality a hloubkou odebraných vzork?, nýbrž také z kopaných sond uložených jako monolity v hliníkových pozinkovaných krabicích. Tyto p?vodní profily, z nichž n?které pocházejí již ze zaniklých lokalit, jsou nyní deponovány na Odd?lení vegeta?ní ekologie Botanického ústavu Akademie v?d ?eské republiky (BÚ AV?R) v Brn? a slouží dodnes paleoekolog?m k v?deckému bádání.

Evropské projekty

Paleoekologická pracovní skupina se pod vedením paní doktorky dostávala do pov?domí nejprestižn?jších paleoekologických laborato?í, odd?lení a pracovních skupin v Evrop?. Pracovní a p?átelské kontakty navázala paní doktorka p?edevším s paleoekologickou skupinou v Krakov?, zejména s  prof. Dr. hab. Magdalenou Ralskou-Jasiewiczovou, a v Bernu s prof. Brigitou Ammann. ?astým hostem na Botanickém ústav? v Brn? byl i prof. B.-E. Berglund (Lunds Universitet, Švédsko), prof. H. J. B. Birks (Universitetet i Bergen, Norsko), prof. Y. Vasari (University of Helsinki, Finsko), prof. K.-E. Behre (Niedersächsisches Institut für historische Küstenforschung, Wilhelmshaven, N?mecko) a prof. J. Troels-Smith (Nationalmuseet er Danmarks, København, Dánsko).

Paleoekologické úkoly, navazující v?tšinou na p?tileté programy Rady vzájemné hospodá?ské pomoci, byly p?evážn? zahrnuty do evropského mezinárodního v?decko-výzkumného programu geologických korelací UNESCO – IGCP pod názvem Paleohydrologické zm?ny v temperátní zón? v posledních 15 000 letech (Projekt 158b – jezera a rašeliništ?). Tento program paní doktorka vedla jako národní koordinátorka projektu. Záv?re?ná ?eská syntéza, na které se podíleli svými výsledky všichni ?lenové paleoekologické pracovní skupiny, byla následn? knižn? opublikována v roce 1986 (Palaeoecological Events during the last 15 000 years. Regional Syntheses of Paleoecological Studies of Lakes and Mires in Europe).

O vysokém v?deckém standardu paní doktorky sv?d?í i to, že byla v roce 1982 na sv?tovém kongresu International Union for Quaternary Science (INQUA) v Moskv? zvolena sekretá?kou Holocenní komise této mezinárodní organizace. Krom? toho byla aktivní ?lenkou n?kolika zahrani?ních v?deckých organizací a pracovních skupin a ?estnou dopisující ?lenkou Societas pro Fauna et Flora Fennica.

V ?ervnu 1989, v dob? totality p?ed „sametovou revolucí“, paleoekologická pracovní skupina pod vedením paní doktorky uspo?ádala významnou mezinárodní konferenci 12th International Meeting of the European Quaternary Botanists (12th IMEQB, Czechoslovakia), která pozdvihla kredit ?eskoslovenského palynologického výzkumu kvartéru. Pozvaným západoevropským botanik?m byly prezentovány formou týdenní terénní exkurze po celém ?eskoslovensku referen?ní paleoekologické lokality.

Díky v?deckému úsilí paní doktorky byly pylov? analyzované profily z pozdního glaciálu a holocénu z ?R za?len?ny do projektu Evropské pylové databáze (European Pollen Database, EPD, hlavní ?ešitel Dr. J.-L. de Beaulieu, Laboratoire de Botanique historique et Palynologie, Université St. Jerôme Marseille III – Aix en Provence, France). Pro EPD bylo pot?eba v letech 1991 – 1995 digitalizovat všechny písemné pylové záznamy a protokoly (software TILIA) a vybavit paleoekologickou pracovní skupinu v Brn? pot?ebným po?íta?ovým za?ízením.

Národní grantové projekty

Po roce 1990 se paní doktorka aktivn? ú?astnila n?kolika na sebe navazujících paleoekologických projekt? Grantové agentury ?R: Srovnávací studia o vývoji vegetace ?eského masívu, Karpat a Alp (1993–1995, GA204/95/1185), Syntéza dosavadních výsledk? studií o historii vegetace a p?írodního prost?edí ?eského masivu, Karpat a Alp v posledních 15 000 letech (1996–1998, GA206/96/0531), Svahová prameništ? moravskoslovenského pomezí  flóra, vegetace, stanovišt? a vývoj v mladším holocénu (1999–2001, GA 206/99/1240) Ekologie a paleoekologie prameništních mok?ad? západní ?ásti Karpat (2002–2004, GA206/02/0568).

?eská pylová informa?ní služba

K dalším významným projekt?m paní doktorky Rybní?kové pat?í koordinování a spoluzaložení ?eské pylové informa?ní služby (PIS) v roce 1992 s regionálním centrem v Brn?. Tato služba funguje dodnes a zabývá se sledováním koncentrace pylu p?ípadn? i jiných biologických objekt? v ovzduší. Zpracované údaje slouží léka??m i pacient?m ke zkvalitn?ní lé?by alergií. Paní doktorka po?ádala v rámci této služby školící kurzy pro pylové analytiky zam??ené speciáln? na aeropalynologii; na sou?asné pylové opady.

Pedagogická ?innost

Význam paní doktorky Rybní?kové pro studium palynologie pozdního glaciálu a holocénu je t?eba p?ipomenout také v kontextu tehdejší doby. Do roku 1989, kdy se kvartérní palynologie u nás nep?ednášela na žádném typu vysokých škol, poskytovala odbornou radu a vedení laskav? všem, kdo projevil zájem o mikropaleobotaniku. V roce 1990 za?ala extern? p?ednášet palynologii a vést praktická cvi?ení k determinaci pylových zrn a spór na P?írodov?dné fakult? Masarykovy univerzity v Brn?. Svými akademickými p?ednáškami vzbuzovala velký zájem široké ve?ejnosti.

K aspirant?m paní doktory E. Rybní?kové pat?ili RNDr. Antonín Kon?topský, RNDr. Vlasta Jankovská, CSc. a RNDr. Marie Peichlová a PhDr. Helena Svobodová Svitavská, CSc. Paní doktorka také vedla ?adu diplomových prací a zahrani?ních aspirantur.

I p?es sv?j emeritní v?k stále pat?ila k znamenitým a vyhledávaným odborník?m pro obor kvartérní botanika a palynologie. Mezi lety 2005 až 2015 zajiš?ovala pro Odd?lení vegeta?ní ekologie BÚ AV?R a pro Ústav botaniky a zoologie Masarykovy univerzity v Brn? konzulta?ní a pedagogickou ?innost.

M?li jsme ji rádi.

Autorka textu: Helena Svobodová Svitavská, Autorka fotky: Barbora Werchan

Reference: Z. Neuhäuslová: RNDr. Eliška Rybní?ková, DrSc. – 60 let. Preslia, Praha, 64: 257-261, 1992