Lesy sehrály v prav?ku d?ležitou úlohu v adaptaci na klimatické zm?ny

· Uncategorized
Author

B?hem klimatických zm?n v prav?ku sehrály lesy podle v?deckého týmu vedeného Janem Kolá?em d?ležitou úlohu v adaptaci na nové podmínky životního prost?edí. Na základ? studia paleoekologických záznam? z vracovského jezera na jihovýchodní Morav? a archeologických dat z jeho širokého okolí v?dci zjistili, že tehdejší lidské spole?nosti prom?nily svým inovativním hospoda?ením druhovou skladbu lesa. Tato zm?na v hospoda?ení jim nejspíše pomohla p?ežít. Studie byla 10. 12. 2016 zve?ejn?na v ?asopise Archaeological and Anthropological Sciences.

Výzkum, který provád?li odborníci z Botanického ústavu AV ?R, P?írodov?decké fakulty Univerzity Karlovy, Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Univerzity Konštantína Filozofa v Nit?e v rámci projektu LONGWOOD financovaného European Research Council (ERC), se zabýval mizením zem?d?lských spole?ností z archeologického záznamu v období 4000-3000 p?. n. l. V archeologii neolitu Evropy totiž dochází k velmi zajímavé situaci. Po n?kolika staletích zem?d?lství lidé na n?kolik set let najednou ?áste?n? mizí z archeologických pramen? a my po nich známe jen velmi málo nález?. „P?í?ina je n?kdy vid?na v nestabilit? ?i úpadku tehdejší spole?nosti. Paradoxn? se to však d?je v dob?, kdy se ve st?ední Evrop? za?ínají používat vynálezy jako v?z ?i rádlo, prosazuje se zde místní výroba m?di a spole?nost investuje velké množství energie do monumentálních staveb jako hradiska a mohyly. Otázkou také je, jakou roli sehrála tehdejší klimatická zm?na,“ uvedl archeolog Jan Kolá?.

Paleoekologické výsledky pocházející ze sediment? vracovského jezera nyní podpo?ily myšlenku, že lidé sice nejsou zjistitelní archeologicky, avšak z krajiny v tomto období úpln? nezmizeli. Na klimatickou zm?nu se suchými léty, která jim nejspíše p?inesla horší podmínky k zem?d?lství, se adaptovali r?znými zp?soby. ?ást z nich za?ala více a jinak využívat lesy, což se projevilo mnohem v?tším zastoupením lísky a b?ízy. Prakticky to mohlo znamenat p?echod od intenzivního k extenzivnímu zem?d?lství, které zahrnovalo i spalování v?tví p?ímo na záhonech ?i polích. To mohlo zajiš?ovat dobrou úrodu. Podobný vliv na vegetaci mohlo mít i periodické vypalování lesa za ú?elem získávání lesních pastvin pro domácí i divoká zví?ata. „Nutno však dodat, že ?ást lidí mohla p?ejít i na lovecko-sb?ra?ský zp?sob života, ?ást se mohla odst?hovat jinam a ?ást mohla samoz?ejm? i zahynout,“ dodává Kolá?.

Situace z jihovýchodní Moravy z období 4000-3000 p?. n. l. není nijak ojedin?lá. Podobné scéná?e zaznamenávají archeologové a paleoekologové od Irska až po Balkánský poloostrov. Samoz?ejm? se tento scéná? neodehrál všude ve stejnou dobu, ale ukazuje, že v pr?b?hu tohoto tisíciletí evropský kontinent zasáhla zm?na klimatu, která pro n?které lidské komunity znamenala zásadní zm?ny ve stylu života, p?ípadn? i jejich zánik. T?m, které se ve st?ední Evrop? dokázaly p?izp?sobit, k tomu však nejspíše pomohly lesy.

vracov

Vracovské jezero v p?írod? blízkém stavu n?kolik let p?ed odebráním pylových profil? (historický letecký snímek z roku 1953). Zdroj: http://kontaminace.cenia.cz/.