V?dci pro les: vyjád?ení Radima Hédla

· Uncategorized
Author

Sou?asná (a dlouhotrvající) krize ?eských les? a lesnictví vyvolala ohlas v?dc? z r?zných obor?. Jejich stanovisko k tomuto stavu si m?žete p?e?íst zde. Akademie v?d ?R vydala tiskovou zprávu, ke které byla dnes svolaná tisková konference. Botanický ústav zde zastupoval vedoucí odd?lení Radim Hédl. Jeho vyjád?ení týkající se biologických aspekt? si m?žete p?e?íst níže.

Hospoda?ení a funk?ní i biologická rozmanitost našich les?

?eské lesy zažívají období velké nestability zap?í?in?né aktuální k?rovcovou kalamitou. Hospodá?sky motivovaný tlak na lesy je nicmén? chronický a je proto na?ase zm?nit chápání les? primárn? jako ekonomického zdroje.

Zásadní význam má biologická rozmanitost. Jde o záležitost d?ležitou z mnoha pohled?, které se dají shrnout pod pojem funkce lesa. Nap?íklad ve sv?tle sou?asné k?rovcové kalamity jde o odolnost v??i narušení ?ili disturbancím. To samé platí pro genetickou diverzitu, což je vlastn? jedna z úrovní biodiverzity obecn?.

Podpora biologické rozmanitosti je skute?n? zásadní kv?li zachování funk?nosti les?. Druhová pestrost ve stromovém nadrostu se bezprost?edn? odráží v druhové diverzit? lesního podrostu a to samé platí pro ostatní skupiny organism?. Sou?asný kolaps jehli?natých kultur je p?ímým d?sledkem dlouhodobého ignorování významu biologické rozmanitosti lesa, konkrétn? d?evin.

Hlavním principem stabilizace les? je z biologického pohledu diverzifikace p?ístup? k nakládání s nimi. Legislativa by m?la umožnit hospodá?ské zp?soby a postupy, které podporují r?znorodost druh? a spole?enstev. Týká se to r?zných skupin organism? na všech prostorových m??ítcích – jak na malé prostorové škále jednotlivých porost?, tak na krajinné úrovni.

Kde vidíme hlavní faktory ohrožující biodiverzitu les?:

  1. Lesy jsou p?stovány zem?d?lským zp?sobem. To znamená, že stromy jsou vysazovány, po p?edepsanou dobu p?stovány a následn? sklízeny. Tento p?ístup redukuje a m?ní genetickou diverzitu d?evin a v d?sledku toho i lesního podrostu, který v našich lesích tvo?í hlavní ?ást biodiverzity rostlin. Lesy by m?ly být obnovovány v co nejv?tší mí?e z p?irozeného zmlazení, kterého je v b?žném lese spousta; tím se chrání p?irozená genetická diverzita d?evin. Sou?asná legislativa však nutí hospodá?e vysazovat p?edp?stované sazenice, které je t?eba nákladn? ošet?ovat a chránit p?ed zni?ením zv??í.
  1. Lesy dlouhodob? stárnou a tmavnou. To je velký problém u les? nižších poloh, zhruba do 500 m nad mo?em. D?sledkem je dlouhodobý úbytek sv?tlomilných druh?, které tvo?í hlavní ?ást biodiverzity d?ležitých skupin organism? v?etn? rostlin a hmyzu. Trend dlouhodobého nár?stu biomasy a „zahuš?ování“ les? je doložen v Evrop? nebo Severní Americe. Kv?li podpo?e diverzity sv?tlomilných lesích organism? je t?eba rozvolnit pojetí lesa výhradn? jako zapojeného porostu d?evin, jak vyplývá z ?eské legislativy. Celosv?tov? je les definován podstatn? mén? striktn?, viz definice FAO.
  1. V lesích chybí mrtvá d?evní biomasa. Na ni je vázána další velká ?ást biodiverzity, nap?íklad hub v?etn? lišejník?, nebo i bezobratlých a mechorost?. Je t?eba nechávat více mrtvého d?eva, v hospodá?ských lesích zbytk? po t?žb? strom?, p?ípadn? p?estárlých strom?.
  1. Chronickou zát?ží jsou emise dusíku. Zdrojem je spalování fosilních paliv v?etn? dopravy. Setrvalý p?ísun dusíku z ovzduší má za následek zvyšování úživnosti les? a dlouhodobý úbytek biologické rozmanitosti. B?hem 20. století ubyly živinami chudé lesy a celé spektrum druh? na n? vázaných. Zvýšená úživnost les? naopak podporuje ší?ení nep?vodních druh?, potenciáln? invazních.