V?dci Botanického ústavu jako první kvantifikují regionální rozdíly v diverzit? rostlin od konce doby ledové

· Uncategorized
Author

Pr?honice, 15. b?ezna 2021 – V?dci Botanického ústavu AV ?R a P?írodov?decké fakulty Univerzity Karlovy p?inášejí odpov?? na otázku, jak se vyvíjela st?edoevropská biodiverzita od konce doby ledové. Analýzou fosilního pylu dokázali rekonstruovat její zm?ny v oblastech s r?znými p?írodními podmínkami a r?znou historií osídlení ?lov?kem, a jako první je p?esn?ji kvantifikují. Výsledky studie byly publikovány v p?edním mezinárodním ?asopise Journal of Biogeography. 

„To, že mezi nejvýznamn?jší p?í?iny zm?n druhové rozmanitosti pat?í klimatická zm?na, nové zp?soby využívání krajiny, zne?išt?ní nebo dálková doprava, je známo. Abychom však lépe porozum?li dopadu t?chto zm?n, je t?eba v?d?t, jak se biodiverzita vyvíjela v minulosti. Odpov?? na tuto otázku vyžaduje velké množství dat o historii vegetace a jejich následnou precizní analýzu,“ ?íká hlavní autor studie, Jan Role?ek z Odd?lení paleoekologie Botanického ústavu AV ?R.

Nej?ast?ji využívaná metoda p?i výzkumu rozmanitosti rostlin v dávné minulosti je analýza fosilního pylu uloženého ve starých sedimentech, nap?íklad v rašeliništích. Tu použili také v?dci Botanického ústavu, aby získali údaje o zm?nách složení pylu ze sediment? 18 horských rašeliniš? a nížinných slatin na území od Šumavy k Tatrám a od Adršpachu k Podunajské nížin?. Následnou analýzou dat získali údaje o zm?nách druhové rozmanitosti rostlin ve st?edoevropské krajin? od konce poslední doby ledové po sou?asnost, tedy za posledních 12 tisíc let.

Výsledky ukázaly, že se ve st?ední Evrop? opakují dva hlavní typy vývoje biodiverzity (viz obrázek). První je charakteristický trvalým r?stem rozmanitosti od konce doby ledové a setkáváme se s ním v druhov? bohatších krajinách nížin a v Karpatech. Druhým typem vývoje je stagnace nebo mírný pokles druhové rozmanitosti, vyst?ídaný pozd?jším prudkým r?stem, což pozorujeme p?edevším v ?eských poho?ích. Tyto rozdíly jsou zp?sobeny jak odlišnými p?írodními podmínkami (klima, horninové podloží), tak r?znou historií osídlení t?chto oblastí ?lov?kem.

„Zatímco v nížinách a karpatských kotlinách za?ali lidé vytvá?et pestrou kulturní krajinu s trvalými sídlišti, poli a pastvinami už v dob? kamenné, ve vyšších polohách, mén? p?íznivých pro zem?d?lství, pozorujeme tento vývoj pozd?ji, ?asto až ve vrcholném st?edov?ku. A?koli jsou tyto rozdíly v p?írodním vývoji a osídlení ?lov?kem dlouho známy, nová studie poprvé p?esn?ji kvantifikuje jejich d?sledky pro druhovou rozmanitost rostlin. Nap?íklad ve zmi?ovaných vyšších polohách vzrostl po?et pylových typ? po osídlení ?lov?kem v pr?m?ru o více než 50 %,“ dodává Jan Role?ek.

Aby v?dci zjistili, nakolik je analýza fosilního pylu pro tento výzkum relevantní, museli si nejd?íve zodpov?d?t otázku, zda rozmanitost pylu ?íká to stejné, jako rozmanitost rostlin.

Jednotlivé druhy totiž produkují r?zné množství pylu, který se ší?í na odlišné vzdálenosti. Navíc, n?které druhy rostlin není možné podle pylu spolehliv? rozlišit. Výzkumu proto p?edcházela fáze, kdy badatelé nejprve prozkoumali vztah rozmanitosti pylu a rostlin v sou?asnosti ve dvou modelových územích (Ž?árských vrších s pom?rn? malou rozmanitostí a v Bílých Karpatech s velkou rozmanitostí rostlin). Na základ? srovnání údaj? z n?kolika desítek lokalit potvrdili, že vztah mezi diverzitou pylu a rostlin je dostate?n? úzký, aby z n?j mohli p?i svých rekonstrukcích vycházet.

Zdroj:

Jan Role?ek, Vojt?ch Abraham, Ond?ej Vild, Helena Svobodová Svitavská, Eva Jamrichová, Zuzana Plesková, Petr Pokorný, Petr Kuneš (2021) Holocene plant diversity dynamics show a distinct biogeographical pattern in temperate Europe, Journal of Biogeography (DOI: 10.1111/jbi.14082)

Kontakt

Jan Role?ek

Odd?lení paleoekologie

jan.rolecek@ibot.cas.cz

tel. +420 608 972 107

Mgr. Mirka Dvo?áková

PR & Marketing Manager

miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz

+420 602 608 766