Historie

1. Hydroponií kultivace T?ebo?. Zleva S. Prat, D. Dykyjová, J. Kv?t, K. Fiala

Hydroponií kultivace T?ebo?. Zleva S. Prat, D. Dykyjová, J. Kv?t, K. Fiala

Po?átky brn?nského pracovišt? Botanického ústavu AV ?R spadají již do padesátých let 20. století, kdy byly v rámci ?eskoslovenské akademie v?d (?SAV) založeny Geobotanické laborato?e v Pr?honicích (1954) a v Brn? (1955). Vedoucím brn?nské laborato?e se stal Jan Šmarda, bryolog, fytogeograf, geobotanik a mykocenolog. K 1. lednu 1962 vznikl spojením obou Geobotanických laborato?í Botanický ústav ?SAV.

Z brn?nské laborato?e se stalo Ekologické odd?lení, jehož vedení se ujala Milena Rychnovská. V následujících letech zde p?sobili p?edevším Kamil Rybní?ek, Eliška Rybní?ková, Emilie Balátová, Blanka Úlehlová a Robert Neuhäusl. Celá skupina se významn? podílela na geobotanickém mapování, jejímž výsledkem pozd?ji bylo vydání Geobotanické mapy ?eských zemí.

2. Kameni?ky, ?MV. Zleva K. Fiala, B. Pet?ík, H. Gloser

Kameni?ky, ?MV. Zleva K. Fiala, B. Pet?ík, H. Gloser

Ekologické odd?lení v Brn? se profilovalo dv?ma sm?ry. Ekologická skupina pracovala pod vedením Mileny Rychnovské na výzkumu ekofyziologie na modelu kavyl? a kost?av, dopln?nou o studium mikrobiální ?innosti (Blanka Úlehlová) a navazující studium fungování ekosystém? aluviálních luk u Lanžhota. Probíhalo také synekologické studium jihomoravských aluviálních luk (Emilie Balátová) a komplexní studium jihomoravských mok?ad? (Jan Kv?t).

Na tento výzkum navázal pak v sedmdesátých letech projekt „Kameni?ky“, za?len?ný do mezinárodního programu ?lov?k a biosféra. V rámci tohoto projektu byla studována struktura, produk?ní procesy a kolob?h uhlíku a dusíku v podhorské louce na ?eskomoravské vyso?in?, která byla obhospoda?ovávána r?znými typy managementu. Na výzkumu se také významn? podíleli p?edevším Jan Gloser, Jana Jaklová, Karel Fiala, Marta Tesa?ová a Pavel Šmíd. Krom? toho se skupina v?novala vývoji nových laboratorních a terénních metod pro ekologický výzkum (viz M. Rychnovská a kol., Metody studia travinných ekosystém?, Academia, 1987).

3. Jižní, ?echy, Novo?ecká Bašta. Zleva J. Kv?t, S. Hejný, K. Fiala

Jižní ?echy, Novo?ecká Bašta. Zleva J. Kv?t, S. Hejný, K. Fiala

Druhý sm?r se definoval jako Palynologická, pozd?ji Paleoekologická skupina, kterou vedla Eliška Rybní?ková. Dále zde p?sobili Kamil Rybní?ek, Vlasta Jankovská, Helena Svobodová ?i Marie Peichlová. Skupina byla zam??ena na studium vývoje vegetace v postglaciálu na celém území bývalého ?eskoslovenska. Mezi zkoumanými územími byla ?eskomoravská vrchovina, jižní ?echy, Krušné hory, Krkonoše, Jeseníky, Jizerské hory, Rakovnicko, jižní Morava, Horní Orava, Vysoké Tatry a podtatranské kotliny. Výzkum byl ?asto napojen na problematiku ?ešenou v Geobotanickém odd?lení Botanického ústavu v Pr?honicích. Výsledky bádání byly knižní publikace v rámci Vegetace ?SSR, paleogeobotanické mapy ?eských zemí (první svého druhu u nás, popisující ší?ení d?evin na našem území v r?zných historicích obdobích) a ?ada ?lánk? v odborných periodikách.

4. Jižní ?echy, Novo?ecká Bašta. Zleva M.Tesa?ová, S. Hejný, K. Fiala, R. Kv?tová, O. Hejná, E. Rejmánková, B. Úlehlová, J. Kv?t

Jižní ?echy, Novo?ecká Bašta. Zleva M.Tesa?ová, S. Hejný, K. Fiala, R. Kv?tová, O. Hejná, E. Rejmánková, B. Úlehlová, J. Kv?t

V roce 1983 bylo Ekologické odd?lení za?len?no do nov? vytvo?eného Ústavu experimentální fytotechniky. Struktura ústavu a jeho v?decká koncepce byla do zna?né míry dána osobními ambicemi vedení ústavu a politickými rozhodnutími. Polovina osmdesátých let tak p?edstavovala ur?itou stagnaci v terénních výzkumných aktivitách. V dalších letech se nicmén? poda?ilo vydat n?kolik knižních publikací shrnujících p?edchozí výzkum. Za všechny zmi?me knihu Ekologie lu?ních porost? (Academia, 1985), která je prvním uceleným dílem pojednávajícím o loukách z komplexního ekosystémového a synekologického hlediska. Pro svou kvalitu byly tyto výsledky zahrnuty i do sv?tových syntéz týkajících se temperátních luk.

Další zm?ny organiza?ní a v?dní koncepce nastaly v roce 1987, kdy spojením Ústavu experimentální fytotechniky ?SAV a Ústavu pro výzkum obratlovc? ?SAV vzniká multidisciplinární, široce koncipovaný Ústav systematické a ekologické biologie ?SAV. Jeho sou?ástí bylo Odd?lení travinných ekosystém?. Tento ústav byl nicmén? již v roce 1993 op?t slou?en s Ústavem krajinné ekologie AV ?R se sídlem v Brn? (?editel M. Pe?áz) do stejnojmenné instituce.

Zatímco se skupina zabývající se výzkumem travinných ekosystém? za?lenila do nov? vzniklého ústavu, pracovníci paleoekologické skupiny byli za?len?ni op?t do Botanického ústavu AV ?R se sídlem v Pr?honicích. Organiza?n? t?žkopádný Ústav ekologie krajiny byl však o p?t let pozd?ji znovu reorganizován. Odd?lení travinných ekosystém? p?išlo zp?t do Botanického ústavu a znovuspojením s paleoekologickou skupinou vytvo?ilo Odd?lení ekologie Brno. To bylo v roce 2009 p?ejmenováno na Odd?lení vegeta?ní ekologie, což souhrnn? vyjad?uje historickou kontinuitu a sou?asné zam??ení pracovišt?. Od roku 2017 se z odd?lení vy?lenila Paleoekologická laborato?, která má za cíl dále rozvíjet výzkum prehistorie vegetace.

Poslední dv? desetiletí

5. Beskydy, Bílá Ostravice. Zleva P. Holub, K. Fiala, J. Jakrlová, I. T?ma

Beskydy, Bílá Ostravice. Zleva P. Holub, K. Fiala, J. Jakrlová, I. T?ma

Od za?átku devadesátých let, kdy byla ?eskoslovenská akademie v?d transformována v Akademii v?d ?eské republiky, je zam??ení výzkumu ur?ováno úsp?šnými návrhy grantových projekt?. T?i t?íleté projekty (1, 2, 3) byly zam??eny na studium fungování travinných ekosystém? a jejich úlohy na odlesn?ných plochách po imisních kalamitách. Poda?ilo se stanovit pozitivní vliv travinných porost? na redukci kyselého p?dního prost?edí a vyplavování živin dané kyselými depozicemi. Studium vztah? mezi porosty kapradin a p?dou p?ispívá k poznání úlohy kapradin na odlesn?ných plochách. Další t?i grantové projekty p?isp?ly k poznání p?í?in a d?sledk? expanze dlouhostébelných trav do lu?ních spole?enstev.

Paleoekologická pracovní skupina navázala na dosavadní výzkumy v grantových projektech Srovnávací studie o vývoji vegetace a p?írodního prost?edí ?eského masivu a Karpat a zejména Syntéza dosavadních studií o historii vegetace ?R a SR. V letech 1999–2004 koordinovala tato skupina široce pojatý multidisciplinární projekt Svahová prameništ? moravsko-slovenského pomezí, na kterém se podílela pracovišt? univerzit v Brn? a Olomouci.

P?ibližn? od roku 2005 se postupn? zv?tšoval d?raz na výzkum diverzity vegetace a od roku 2008 díky p?tiletému grantovému projektu Nížinné lesy v perspektiv? historického vývoje  na výzkum historie interakce ?lov?ka vegetace. První zam??ení vyústilo ve spoluautorství pracovník? odd?lení na ?ty?dílné monografii Vegetace ?eské republiky, jejíž zpracování a publikace byly podpo?eny granty GA ?R. Poslední z nich získal v roce 2012 Cenu p?edsedy Grantové agentury ?R. Zam??ení na historickou ekologii p?ineslo získání grantové podpory European Research Council na projekt Dlouhodobá dynamika les? ve st?ední Evrop?: od odhad? k realistickému modelu  (2012–2016).

Umíst?ní pracovišt?

Za tém?? šest desetiletí své existence zažilo brn?nské pracovišt? pouze jedno delší období stabilního umíst?ní. T?icet let (1961–1991) sídlilo na adrese Stará 18.
1956–1961     Kotlá?ská 2, na kated?e botaniky P?F Masarykovy univerzity v Brn?; paraleln? také v letech 1958–1961 na Gorkého 43
1961–1991     Stará 18
1991–1993     Kounicova 42
1993–2010    Po?í?í 3b (nájem u Ústavu ekologie krajiny, pozd?ji Ústavu systémové biologie a ekologie; poté Centrum výzkumu globální zm?ny; dnes Ústav výzkumu globální zm?ny, vše AV ?R)
2010–dosud   Lidická 25/27 (nájem u Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.)