Témata studentských prací

Hledáte zajímavé téma pro svou bakalá?skou, magisterskou nebo doktorskou práci? Chcete pracovat v p?írod?, nau?it se poznávat druhy rostlin, sbírat data o prost?edí p?ímo v terénu a proniknout do ekologického zp?sobu myšlení? Níže popsaná témata vycházejí z výzkumu na Botanickém ústavu AV ?R a jejich realizace je podpo?ena grantovými projekty. Každé téma lze p?izp?sobit fázi vašeho studia a aktuálním zájm?m.

 

Radim Hédl

  1. Dlouhodobá zm?na biodiverzity rostlinných spole?enstev
    detaily
    B?hem 20. století se p?írodní podmínky výrazn? zm?nily. Vegetace na to reagovala pom?rn? dynamicky, ?asto úbytkem biodiverzity. Tyto zm?ny se prozkoumají pomocí srovnání s historickými fytocenologickými snímky, které se v terénu ve vybraném území zopakují. Práce je sou?ástí širšího systematického výzkumu vlivu globální zm?ny na biodiverzitu rostlinných spole?enstev.
  1. Diverzita lesní vegetace a limitace dostupností fosforu
    detaily
    Diverzita bylinné vegetace lesních ekosystém? je do zna?né míry ovlivn?na zásobou živin v substrátu. Dostupnost jedné z hlavních živin, fosforu, se m?ní podél gradientu p?dní acidity a m?že být blokována v karbonátových p?dách. Cílem je prozkoumat vazbu dostupnosti fosforu, ale také dusíku, podél gradientu pH a obsahu karbonát?.
  1. Sezónní dynamika podrostu temperátního lesa
    detaily
    Bylinná vegetace st?edoevropských les? se v pr?b?hu roku dynamicky m?ní. Tyto zm?ny budou na vybrané lokalit? monitorovány v pravidelných intervalech a vztaženy k pr?b?žn? m??eným mikroklimatickým prom?nným.
  1. Vliv obnovy historického hospoda?ení na biodiverzitu
    detaily
    Jedním z nástroj? podpory mizející biodiverzity lesních ekosystém? je obnova tradi?ního výmladkového hospoda?ení. Cílem práce bude zachytit reakci bylinné vegetace na managementové zásahy. Využit bude systém trvalých ploch na n?kolika lokalitách na Morav?, kde se aktuáln? provádí obnova výmladkového hospoda?ení.
  1. P?dní semenná banka jako skrytá ?ást rostlinného spole?enstva
    detaily
    Semenná banka tvo?í d?ležitou ?ást rostlinného spole?enstva. Cílem práce bude prozkoumat diverzitu skrytou v p?dní semenné bance a jak m?že p?isp?t k obnov? nap?íklad p?i zm?n? podmínek. Metodicky je práce postavena na klí?icím experimentu a srovnání s daty o dalších ?ástech zkoumaného rostlinného spole?enstva.

Péter Szabó

  1. Tradi?ní lesní hospoda?ení v horských oblastech
    detaily
    Historie tradi?ního lesního hospoda?ení v nížinách je relativn? dob?e prozkoumána. Tradi?ní hospoda?ení p?ed nástupem moderního lesnictví v horských oblastech je mnohem mén? známo. Byla ve skute?nosti toulavá se? d?ležitá? Jakou roli hrála lesní pastva? Jak moc ovlivnilo d?evinou skladbu industriální využití? Hlavn? na základ? historických pramen? bude práce zkoumat tyto a podobné otázky.
  2. Místní a pomístní jména, jména les? a lesních porost? v minulosti a sou?asnosti
    detaily
    Vznikla obec Hab?í ve st?edov?ku uvnit? hab?iny? A byly tehdy hab?iny všude v okolí nebo byla hab?ina u Hab?í spíš výjimkou? Podobné otázky jsou klí?ové pro rekonstrukci lesní vegetace v minulosti, ale zatím byly zkoumány jen pro menší území. Unikátní databáze projektu LONGWOOD obsahuje tisíce záznam? o místních a pomístních jménech a jménech jednotlivých les? z posledních 800 let pro území Moravy a Slezska. Pomocí databáze a dalších údaj? z archivních pramen? bude práce zkoumat, co nám mohou ?íct jména o historii (a tím pádem o sou?asnosti) les?.
  3. Antropogenní terénní objekty v lesích, jejich historie a vliv na vegetaci
    detaily
    Každý, kdo chodí do lesa, si již mohl všimnout p?íkop? prehistorických a st?edov?kých hradiš? nebo hrází opušt?ných rybník?. Mnohem mén? známé jsou r?zné terénní objekty související s lesním hospoda?ením, nap?. hrani?ní p?íkopy nebo odvod?ovací kanály. Tyto terénní relikty jsou také dokladem minulého ovlivn?ní vývoje lesní vegetace. Práce bude mapovat terénní objekty ve vybraném lese a zkoumat jejich souvislost se sou?asnou podobou vegetace. Výzkumu se bude ú?astnit také vegeta?ní ekolog Radim Hédl.
  4. Hrani?ní stromy versus dominantní d?eviny
    detaily
    D?eviny se v historických popisech objevují bu? jako p?evažující dominanty lesních porost? nebo jako jednotlivé stromy (hlavn? hrani?ní stromy). ?ím dále putujeme do minulosti, tím ?ast?ji se setkáváme se záznamy pouze o jednotlivých stromech. Zatím není známo, jak reprezentativní jsou pro minulou vegetaci les? hrani?ní stromy. Na základ? soubor? archivních pramen? popisující hrani?ní stromy a zárove? dominantní d?eviny v minulosti na jižní Morav? bude práce zkoumat vztah mezi hrani?ními stromy a p?evažujícími d?evinami v minulosti.
  5. Historie lesního hospoda?ení ve vybraném území
    detaily
    Lesní vegetace je siln? ovlivn?na svým historickým vývojem. Každý les má svou do jisté míry unikátní vegetaci a také unikátní historii. Pomocí archivních dokument? a starých map bude práce zkoumat historii les? vybraného území na Morav? v kontextu sou?asné vegetace.
  6. Historie rybník?
    detaily
    Lesní vegetace je siln? ovlivn?na svým historickým vývojem – to se obecn? ví. Platí to ale i pro jiné typy vegetace, nap?íklad pro vegetaci rybník?? Práce se bude soust?edit na historii rybník? v ?R (typologie, kontinuita, využití) v souvislosti s jejich sou?asnou vegetací. Je biodiverzita vegetace starších rybník? vyšší než v p?ípad? mladších rybník?? Výzkumu se bude ú?astnit také hlavní autorita na mok?adní vegetaci v ?R Kate?ina Šumberová.
  7. Fehrenwald u Bulhar jako reliktní vegetace?
    detaily
    U Bulhar na jižní Morav? se nejmén? od 16. století až do 19. století nacházel les, ve kterém dominovala borovice. Místní mu ?íkali jednoduše Fehrenwald (borový les). Byl tento kuriózní les v krajin? doubrav reliktem rozsáhlejších borových les?, o kterých mluví paleoekologie? Kde p?esn? ležel? Pro? vydržel tak dlouho práv? on? Existují po n?m v?bec n?jaké stopy v terénu? Jak historie tohoto lesa souvisela s Bo?ím lesem u Valtic? Práce bude využívat archivní prameny, staré mapy a terénní pozorování aby našla odpov?di na tyto otázky.

Kate?ina Šumberová

  1. Mok?adní flóra a vegetace m?sta Brna
    detaily
    A?koli již ?tvrtým rokem probíhá mapování flóry m?sta Brna (koordinuje Z. Lososová, ÚBZ, P?F MU), o mok?adní fló?e Brna máme zatím jen velmi málo údaj?. Nabízí se proto možnost doplnit je v rámci bakalá?ské ?i diplomové práce. Ta m?že být zam??ena bu? jen na flóru cévnatých rostlin a zahrnout tak v?tší po?et mok?adních lokalit v r?zných ?ástech Brna, p?ípadn? n?kolik mapovacích ?tverc?, kde je v?tší koncentrace mok?ad?, anebo se m?že omezit na menší území (nap?. mok?ady v PP Holásecká jezírka), p?i?emž student podrobn? zmapuje flóru i rostlinná spole?enstva.
  2. Flóra, vegetace a p?dní semenná banka polních mok?ad?
    detaily
    Téma v rámci navrhovaného projektu INTERREG, který by v p?ípad? financování b?žel v letech 2017–2018. Projekt bude zam??en na mapování druhové diverzity a vegetace v polních mok?adech Jihomoravského kraje (?R) a Nitranského a Tren?ianského kraje (SR). Úkolem bakalá?ské nebo diplomové práce by bylo na vytipovaných lokalitách provést podrobnou inventarizaci flóry cévnatých rostlin, p?ípadn? i rostlinných spole?enstev. Je také možnost sledovat vývoj vegetace na vybrané lokalit? na trvalých plochách. Protože jde o velmi specifická stanovišt?, která v suchých letech nemusí být v krajin? v?bec patrná a rostliny se pak vyskytují pouze ve form? semen v p?d?, v projektu se plánuje i výzkum p?dní semenné banky. Ten m?že být další sou?ástí studentské práce v?nované vegetaci, p?ípadn? i její hlavní náplní.