Témata studentských prací

Hledáte zajímavé téma pro svou bakalářskou, magisterskou nebo doktorskou práci? Chcete pracovat v přírodě, naučit se poznávat druhy rostlin, sbírat data o prostředí přímo v terénu a proniknout do ekologického způsobu myšlení? Níže popsaná témata vycházejí z výzkumu na Botanickém ústavu AV ČR a jejich realizace je podpořena grantovými projekty. Každé téma lze přizpůsobit fázi vašeho studia a aktuálním zájmům.

 

Radim Hédl

  1. Dlouhodobá změna biodiverzity rostlinných společenstev
    detaily
    Během 20. století se přírodní podmínky výrazně změnily. Vegetace na to reagovala poměrně dynamicky, často úbytkem biodiverzity. Tyto změny se prozkoumají pomocí srovnání s historickými fytocenologickými snímky, které se v terénu ve vybraném území zopakují. Práce je součástí širšího systematického výzkumu vlivu globální změny na biodiverzitu rostlinných společenstev.
  1. Diverzita lesní vegetace a limitace dostupností fosforu
    detaily
    Diverzita bylinné vegetace lesních ekosystémů je do značné míry ovlivněna zásobou živin v substrátu. Dostupnost jedné z hlavních živin, fosforu, se mění podél gradientu půdní acidity a může být blokována v karbonátových půdách. Cílem je prozkoumat vazbu dostupnosti fosforu, ale také dusíku, podél gradientu pH a obsahu karbonátů.
  1. Sezónní dynamika podrostu temperátního lesa
    detaily
    Bylinná vegetace středoevropských lesů se v průběhu roku dynamicky mění. Tyto změny budou na vybrané lokalitě monitorovány v pravidelných intervalech a vztaženy k průběžně měřeným mikroklimatickým proměnným.
  1. Vliv obnovy historického hospodaření na biodiverzitu
    detaily
    Jedním z nástrojů podpory mizející biodiverzity lesních ekosystémů je obnova tradičního výmladkového hospodaření. Cílem práce bude zachytit reakci bylinné vegetace na managementové zásahy. Využit bude systém trvalých ploch na několika lokalitách na Moravě, kde se aktuálně provádí obnova výmladkového hospodaření.
  1. Půdní semenná banka jako skrytá část rostlinného společenstva
    detaily
    Semenná banka tvoří důležitou část rostlinného společenstva. Cílem práce bude prozkoumat diverzitu skrytou v půdní semenné bance a jak může přispět k obnově například při změně podmínek. Metodicky je práce postavena na klíčicím experimentu a srovnání s daty o dalších částech zkoumaného rostlinného společenstva.

Péter Szabó

  1. Tradiční lesní hospodaření v horských oblastech
    detaily
    Historie tradičního lesního hospodaření v nížinách je relativně dobře prozkoumána. Tradiční hospodaření před nástupem moderního lesnictví v horských oblastech je mnohem méně známo. Byla ve skutečnosti toulavá seč důležitá? Jakou roli hrála lesní pastva? Jak moc ovlivnilo dřevinou skladbu industriální využití? Hlavně na základě historických pramenů bude práce zkoumat tyto a podobné otázky.
  2. Místní a pomístní jména, jména lesů a lesních porostů v minulosti a současnosti
    detaily
    Vznikla obec Habří ve středověku uvnitř habřiny? A byly tehdy habřiny všude v okolí nebo byla habřina u Habří spíš výjimkou? Podobné otázky jsou klíčové pro rekonstrukci lesní vegetace v minulosti, ale zatím byly zkoumány jen pro menší území. Unikátní databáze projektu LONGWOOD obsahuje tisíce záznamů o místních a pomístních jménech a jménech jednotlivých lesů z posledních 800 let pro území Moravy a Slezska. Pomocí databáze a dalších údajů z archivních pramenů bude práce zkoumat, co nám mohou říct jména o historii (a tím pádem o současnosti) lesů.
  3. Antropogenní terénní objekty v lesích, jejich historie a vliv na vegetaci
    detaily
    Každý, kdo chodí do lesa, si již mohl všimnout příkopů prehistorických a středověkých hradišť nebo hrází opuštěných rybníků. Mnohem méně známé jsou různé terénní objekty související s lesním hospodařením, např. hraniční příkopy nebo odvodňovací kanály. Tyto terénní relikty jsou také dokladem minulého ovlivnění vývoje lesní vegetace. Práce bude mapovat terénní objekty ve vybraném lese a zkoumat jejich souvislost se současnou podobou vegetace. Výzkumu se bude účastnit také vegetační ekolog Radim Hédl.
  4. Hraniční stromy versus dominantní dřeviny
    detaily
    Dřeviny se v historických popisech objevují buď jako převažující dominanty lesních porostů nebo jako jednotlivé stromy (hlavně hraniční stromy). Čím dále putujeme do minulosti, tím častěji se setkáváme se záznamy pouze o jednotlivých stromech. Zatím není známo, jak reprezentativní jsou pro minulou vegetaci lesů hraniční stromy. Na základě souborů archivních pramenů popisující hraniční stromy a zároveň dominantní dřeviny v minulosti na jižní Moravě bude práce zkoumat vztah mezi hraničními stromy a převažujícími dřevinami v minulosti.
  5. Historie lesního hospodaření ve vybraném území
    detaily
    Lesní vegetace je silně ovlivněna svým historickým vývojem. Každý les má svou do jisté míry unikátní vegetaci a také unikátní historii. Pomocí archivních dokumentů a starých map bude práce zkoumat historii lesů vybraného území na Moravě v kontextu současné vegetace.
  6. Historie rybníků
    detaily
    Lesní vegetace je silně ovlivněna svým historickým vývojem – to se obecně ví. Platí to ale i pro jiné typy vegetace, například pro vegetaci rybníků? Práce se bude soustředit na historii rybníků v ČR (typologie, kontinuita, využití) v souvislosti s jejich současnou vegetací. Je biodiverzita vegetace starších rybníků vyšší než v případě mladších rybníků? Výzkumu se bude účastnit také hlavní autorita na mokřadní vegetaci v ČR Kateřina Šumberová.
  7. Fehrenwald u Bulhar jako reliktní vegetace?
    detaily
    U Bulhar na jižní Moravě se nejméně od 16. století až do 19. století nacházel les, ve kterém dominovala borovice. Místní mu říkali jednoduše Fehrenwald (borový les). Byl tento kuriózní les v krajině doubrav reliktem rozsáhlejších borových lesů, o kterých mluví paleoekologie? Kde přesně ležel? Proč vydržel tak dlouho právě on? Existují po něm vůbec nějaké stopy v terénu? Jak historie tohoto lesa souvisela s Bořím lesem u Valtic? Práce bude využívat archivní prameny, staré mapy a terénní pozorování aby našla odpovědi na tyto otázky.

Kateřina Šumberová

  1. Mokřadní flóra a vegetace města Brna
    detaily
    Ačkoli již čtvrtým rokem probíhá mapování flóry města Brna (koordinuje Z. Lososová, ÚBZ, PřF MU), o mokřadní flóře Brna máme zatím jen velmi málo údajů. Nabízí se proto možnost doplnit je v rámci bakalářské či diplomové práce. Ta může být zaměřena buď jen na flóru cévnatých rostlin a zahrnout tak větší počet mokřadních lokalit v různých částech Brna, případně několik mapovacích čtverců, kde je větší koncentrace mokřadů, anebo se může omezit na menší území (např. mokřady v PP Holásecká jezírka), přičemž student podrobně zmapuje flóru i rostlinná společenstva.
  2. Flóra, vegetace a půdní semenná banka polních mokřadů
    detaily
    Téma v rámci navrhovaného projektu INTERREG, který by v případě financování běžel v letech 2017–2018. Projekt bude zaměřen na mapování druhové diverzity a vegetace v polních mokřadech Jihomoravského kraje (ČR) a Nitranského a Trenčianského kraje (SR). Úkolem bakalářské nebo diplomové práce by bylo na vytipovaných lokalitách provést podrobnou inventarizaci flóry cévnatých rostlin, případně i rostlinných společenstev. Je také možnost sledovat vývoj vegetace na vybrané lokalitě na trvalých plochách. Protože jde o velmi specifická stanoviště, která v suchých letech nemusí být v krajině vůbec patrná a rostliny se pak vyskytují pouze ve formě semen v půdě, v projektu se plánuje i výzkum půdní semenné banky. Ten může být další součástí studentské práce věnované vegetaci, případně i její hlavní náplní.