Témata studentských prací

Hledáte zajímavé téma pro svou bakalářskou, magisterskou nebo doktorskou práci? Chcete pracovat v přírodě, naučit se poznávat druhy rostlin, sbírat data o prostředí přímo v terénu a proniknout do ekologického způsobu myšlení? Níže popsaná témata vycházejí z výzkumu na Botanickém ústavu AV ČR a jejich realizace je podpořena grantovými projekty. Každé téma lze přizpůsobit fázi vašeho studia a aktuálním zájmům.

 

Petra Hájková

  • Vývoj prameništních slatinišť Západních Karpat – vliv autogenní sukcese, klimatu a lidské činnosti
    detaily
    Téma vhodné pro diplomovou práci, zahrnuje zpracování sedimentu v laboratoři a identifikaci makrozbytků, vhodná by byla návštěva lokalit a soupis druhů, které se zde dnes vyskytují. Práce by spočívala v makrozbytkové analýze profilů odebraných na prameništích v Západních Karpatech (např. na středním Slovensku: profily Zbojská, Pohorelská Maša, Meandre Hrona etc.), ze kterých jsou již k dispozici výsledky pylové analýzy a radiokarbonové datování. Cílem bude rekonstruovat vývoj slatinné vegetace v minulosti na základě rostlinných zbytků zachovaných v sedimentu (semena, dřevo, mechy). Obecně na mokřadech může probíhat několik procesů, které ovlivňují vývoj vegetace. V důsledku hromadění organického sedimentu dochází ke slábnutí vlivu podzemní, často vápníkem bohaté vody a k přeměně vápnitých slatin na kyselé rašeliništní typy (autogenní sukcese). Oproti tomu změny klimatu (srážky, teplota) mohou ovlivnit to, zda bude slatiniště otevřené nebo zaroste dřevinami (nejčastěji olše nebo smrk). Lidé svými aktivitami v krajině většinou prameništní slatiniště odlesňují a narušují povrch při pastvě nebo kosení. Cílem práce by tedy bylo identifikovat, které faktory se uplatňovaly při vývoji slatinné vegetace, kdy došlo ke změně lesního prameniště na otevřené slatiniště a jak se měnilo obhospodařování člověkem v souvislosti s intenzitou osídlení. Je možné sledovat i migraci, přežívání nebo vymizení slatiništních druhů, které jsou dnes v Západních Karpatech vzácné.

Radim Hédl

  1. Dlouhodobá změna biodiverzity rostlinných společenstev
    detaily
    Během 20. století se přírodní podmínky výrazně změnily. Vegetace na to reagovala poměrně dynamicky, často úbytkem biodiverzity. Tyto změny se prozkoumají pomocí srovnání s historickými fytocenologickými snímky, které se v terénu ve vybraném území zopakují. Práce je součástí širšího systematického výzkumu vlivu globální změny na biodiverzitu rostlinných společenstev.
  1. Diverzita lesní vegetace a limitace dostupností fosforu
    detaily
    Diverzita bylinné vegetace lesních ekosystémů je do značné míry ovlivněna zásobou živin v substrátu. Dostupnost jedné z hlavních živin, fosforu, se mění podél gradientu půdní acidity a může být blokována v karbonátových půdách. Cílem je prozkoumat vazbu dostupnosti fosforu, ale také dusíku, podél gradientu pH a obsahu karbonátů.
  1. Sezónní dynamika podrostu temperátního lesa
    detaily
    Bylinná vegetace středoevropských lesů se v průběhu roku dynamicky mění. Tyto změny budou na vybrané lokalitě monitorovány v pravidelných intervalech a vztaženy k průběžně měřeným mikroklimatickým proměnným.
  1. Vliv obnovy historického hospodaření na biodiverzitu
    detaily
    Jedním z nástrojů podpory mizející biodiverzity lesních ekosystémů je obnova tradičního výmladkového hospodaření. Cílem práce bude zachytit reakci bylinné vegetace na managementové zásahy. Využit bude systém trvalých ploch na několika lokalitách na Moravě, kde se aktuálně provádí obnova výmladkového hospodaření.
  1. Půdní semenná banka jako skrytá část rostlinného společenstva
    detaily
    Semenná banka tvoří důležitou část rostlinného společenstva. Cílem práce bude prozkoumat diverzitu skrytou v půdní semenné bance a jak může přispět k obnově například při změně podmínek. Metodicky je práce postavena na klíčicím experimentu a srovnání s daty o dalších částech zkoumaného rostlinného společenstva.

Péter Szabó

  1. Tradiční lesní hospodaření v horských oblastech
    detaily
    Historie tradičního lesního hospodaření v nížinách je relativně dobře prozkoumána. Tradiční hospodaření před nástupem moderního lesnictví v horských oblastech je mnohem méně známo. Byla ve skutečnosti toulavá seč důležitá? Jakou roli hrála lesní pastva? Jak moc ovlivnilo dřevinou skladbu industriální využití? Hlavně na základě historických pramenů bude práce zkoumat tyto a podobné otázky.
  2. Místní a pomístní jména, jména lesů a lesních porostů v minulosti a současnosti
    detaily
    Vznikla obec Habří ve středověku uvnitř habřiny? A byly tehdy habřiny všude v okolí nebo byla habřina u Habří spíš výjimkou? Podobné otázky jsou klíčové pro rekonstrukci lesní vegetace v minulosti, ale zatím byly zkoumány jen pro menší území. Unikátní databáze projektu LONGWOOD obsahuje tisíce záznamů o místních a pomístních jménech a jménech jednotlivých lesů z posledních 800 let pro území Moravy a Slezska. Pomocí databáze a dalších údajů z archivních pramenů bude práce zkoumat, co nám mohou říct jména o historii (a tím pádem o současnosti) lesů.
  3. Antropogenní terénní objekty v lesích, jejich historie a vliv na vegetaci
    detaily
    Každý, kdo chodí do lesa, si již mohl všimnout příkopů prehistorických a středověkých hradišť nebo hrází opuštěných rybníků. Mnohem méně známé jsou různé terénní objekty související s lesním hospodařením, např. hraniční příkopy nebo odvodňovací kanály. Tyto terénní relikty jsou také dokladem minulého ovlivnění vývoje lesní vegetace. Práce bude mapovat terénní objekty ve vybraném lese a zkoumat jejich souvislost se současnou podobou vegetace. Výzkumu se bude účastnit také vegetační ekolog Radim Hédl.
  4. Hraniční stromy versus dominantní dřeviny
    detaily
    Dřeviny se v historických popisech objevují buď jako převažující dominanty lesních porostů nebo jako jednotlivé stromy (hlavně hraniční stromy). Čím dále putujeme do minulosti, tím častěji se setkáváme se záznamy pouze o jednotlivých stromech. Zatím není známo, jak reprezentativní jsou pro minulou vegetaci lesů hraniční stromy. Na základě souborů archivních pramenů popisující hraniční stromy a zároveň dominantní dřeviny v minulosti na jižní Moravě bude práce zkoumat vztah mezi hraničními stromy a převažujícími dřevinami v minulosti.
  5. Historie lesního hospodaření ve vybraném území
    detaily
    Lesní vegetace je silně ovlivněna svým historickým vývojem. Každý les má svou do jisté míry unikátní vegetaci a také unikátní historii. Pomocí archivních dokumentů a starých map bude práce zkoumat historii lesů vybraného území na Moravě v kontextu současné vegetace.
  6. Historie rybníků
    detaily
    Lesní vegetace je silně ovlivněna svým historickým vývojem – to se obecně ví. Platí to ale i pro jiné typy vegetace, například pro vegetaci rybníků? Práce se bude soustředit na historii rybníků v ČR (typologie, kontinuita, využití) v souvislosti s jejich současnou vegetací. Je biodiverzita vegetace starších rybníků vyšší než v případě mladších rybníků? Výzkumu se bude účastnit také hlavní autorita na mokřadní vegetaci v ČR Kateřina Šumberová.
  7. Fehrenwald u Bulhar jako reliktní vegetace?
    detaily
    U Bulhar na jižní Moravě se nejméně od 16. století až do 19. století nacházel les, ve kterém dominovala borovice. Místní mu říkali jednoduše Fehrenwald (borový les). Byl tento kuriózní les v krajině doubrav reliktem rozsáhlejších borových lesů, o kterých mluví paleoekologie? Kde přesně ležel? Proč vydržel tak dlouho právě on? Existují po něm vůbec nějaké stopy v terénu? Jak historie tohoto lesa souvisela s Bořím lesem u Valtic? Práce bude využívat archivní prameny, staré mapy a terénní pozorování aby našla odpovědi na tyto otázky.

Eva Jamrichová

  1. Interakce mezi člověkem a vegetací v horských oblastech
    detaily
    Systematický paleoekologický výzkum horských oblastí například na hranici jehličnatého a listnatého biomu se zaměřením na detekci lidské činnosti je doposud v našem regionu opomíjený. Analýza paleoekologického záznamu z těchto oblastí může přinést řadu odpovědí nejen s ohledem na využívání krajiny člověkem, ale i na vliv člověka na původní lesní porosty (migraci a šíření dřevin). Práce bude spočívat v pylové analýze profilu odebraného v horských oblastech Západních Karpat, například v Beskydech. Pylová analýza bude zaměřena na rekonstrukci vývoje vegetace v sledované oblasti s důrazem na detailní indikace přítomnosti člověka v krajině projevující se v pylovém záznamu. Cílem diplomové práce bude objasnění příčin dynamiky lesních porostů v horských oblastech ať už v důsledku různých aktivit člověka (odlesňování v důsledku šíření pastvin, selektivní kácení dřevin, těžba nerostů), nebo přírodních jevů, jakými jsou klimatické změny nebo požárové události.
  1. Vliv člověka na vývoj vegetace v starosídelních oblastech střední Evropy
    detaily
    V průběhu holocénu se vegetace v krajině výrazně měnila. Do období středního holocénu jsou tyhle změny připisovány klimatickým změnám a/nebo přirozeným disturbancím, jakými jsou požáry nebo pastva velkých býložravců. Od středního holocénu do vývoje krajiny výrazně zasahuje svou aktivitou člověk. Od středověku (případně dřív) až do současnosti je většina změn ve struktuře krajiny i vegetace připisována lidskému impaktu. Kauzalita dynamiky vegetace zejména v průběhu pravěku však nemůže být připisována jenom lidským aktivitám a je tedy otázka, do jaké míry se na dynamice vegetace podílela klimatická změna. Diplomová práce bude zaměřena na detailní pylovou analýzu profilu (či profilů) odebraného v regionu severní části Panonské nížiny se zaměřením na identifikaci lidských aktivit v pylovém záznamu. Cílem bude přispět k zodpovězení otázky po vlivu přirozených faktorů a antropogenní činnosti na ekosystémy, například na dynamiku lesních porostů. Severní část panonské nížiny (jižní Morava, jihozápadní Slovensko), byla intenzivně osídlena již už od neolitu, a tudíž vliv člověka na dynamiku lesní vegetace je dlouhodobý. Detailní analýza pylových dat by tudíž mohla přispět k otázce vlivu přirozených faktorů a antropogenní činnosti na strukturu a dynamiku vegetace.
  1. Migrace obyvatelstva a pylový záznam: detekce změn v pylovém záznamu v důsledku změn v sídelní dynamice lidských sídel (opuštění, migrace)
    detaily
    Práce bude zaměřena na identifikaci změn v sídelní struktuře a v populační hustotě v paleoekologickém záznamu. Tyto změny je možné detekovat na časovém meřítku několika desítek let. Rozsáhlejší migrace obyvatelstva (opuštění vesnic) by tedy měly být jasně viditelné v pylových profilech například jako pokles abundance antropogenních indikátorů, rozvoj sekundárního lesa a postupná sukcese původních dřevin. Komplexní analýzou paleoekologických dat i z poměrně krátkého časového úseku je možné odhalit, jestli v minulosti v prostoru střední Evropy docházelo k rozsáhlejším migracím a jak se změny v sídelní dynamice společnosti projevily ve struktuře krajiny a vegetace. Práce bude zaměřena na identifikaci projevů změn v pylovém záznamu (analýza nových a/nebo stávajících pylových dat) v návaznosti na změny v lidském osídlení.

Lydie Dudová

  • Správa a obnova sbírky trvalých pylových preparátů
    detaily
    Téma bakalářské práce je vhodné pro studenty programu Ekologická a evoluční biologie (obory Botanika, Učitelství biologie). Předmětem práce je zhodnocení stavu a doplňkového materiálu pylové sbírky Botanického ústavu a obnova vybraných trvalých preparátů. Během zpracování tématu se student seznámí s morfologií základních pylových typů. Tyto znalosti můžou dále sloužit při zpracovávání diplomové práce v oboru Botanika.

Kateřina Šumberová

  1. Mokřadní flóra a vegetace města Brna
    detaily
    Ačkoli již čtvrtým rokem probíhá mapování flóry města Brna (koordinuje Z. Lososová, ÚBZ, PřF MU), o mokřadní flóře Brna máme zatím jen velmi málo údajů. Nabízí se proto možnost doplnit je v rámci bakalářské či diplomové práce. Ta může být zaměřena buď jen na flóru cévnatých rostlin a zahrnout tak větší počet mokřadních lokalit v různých částech Brna, případně několik mapovacích čtverců, kde je větší koncentrace mokřadů, anebo se může omezit na menší území (např. mokřady v PP Holásecká jezírka), přičemž student podrobně zmapuje flóru i rostlinná společenstva.
  1. Flóra, vegetace a půdní semenná banka polních mokřadů
    detaily
    Téma v rámci navrhovaného projektu INTERREG, který by v případě financování běžel v letech 2017–2018. Projekt bude zaměřen na mapování druhové diverzity a vegetace v polních mokřadech Jihomoravského kraje (ČR) a Nitranského a Trenčianského kraje (SR). Úkolem bakalářské nebo diplomové práce by bylo na vytipovaných lokalitách provést podrobnou inventarizaci flóry cévnatých rostlin, případně i rostlinných společenstev. Je také možnost sledovat vývoj vegetace na vybrané lokalitě na trvalých plochách. Protože jde o velmi specifická stanoviště, která v suchých letech nemusí být v krajině vůbec patrná a rostliny se pak vyskytují pouze ve formě semen v půdě, v projektu se plánuje i výzkum půdní semenné banky. Ten může být další součástí studentské práce věnované vegetaci, případně i její hlavní náplní.

Markéta Fránková

  1. Rybniční historie ukrytá v rozsivkách sedimentu
    detaily
    Rozsivky jsou hojně využívanými bioindikátory (např. trofie, saprobity a dalších parametrů) při hodnocení kvality vod. Jejich schárnky se v sedimentech uchovají stovky až tisíce let, z druhového složení rozsivek v určtých vrstvách lze tedy “vyčíst” stav daného biotopu v určitém období a způsob obhospodařování, který zde byl uplatňován. V rámci projektu GAČR s názvem Historical determinants of fishpond biodiversity, který jsme letos (v roce 2016) za naše oddělení podali se počítá s odebráním a zpracováním tří rybničních profilů (do hloubky asi 50 cm) z oblastí: Českobudějovická pánev, Českomoravská vrchovina a oblast Lednice. V rámci tohoto projektu by bylo možné zpracovat rozsivky jednoho sedimentu jako diplomovou práci nebo rozsivky všech tří sedimentů jako disertační práci. Odběry jsou plánovány na rok 2017, zpracování vzorků na roky 2017 a 2018.
  1. Řasy a sinice polních mokřadů
    detaily
    V rámci projektu INTERREG, který by v případě úspěšného podání běžel v letech 2017-2018 by bylo možné pracovat na bakalářské nebo diplomové práci zaměřené na určování sinic a řas polních mokřadů (pouze do skupin) či na určování rozsivek v půdě. INTERREG je plánován jako interdisciplinární projekt, v rámci něhož se bude na polních mokřadech studovat flóra a vegetace cévnatých rostlin, semenná banka a bezobratlí živočichové.
  2. Globální změny posledních padesáti let zachycené společenstvy rozsivek na slatiništích
    detaily
    Přestože jsou rozsivky jednobuněčné organismy, svojí biomasou zajišťují až čtvrtinu veškeré fotosyntézy na Zemi. V současné době jsme svědky globálních změn, které se promítají také do druhového složení rozsivkových společenstev. Protože rozsivky jsou dobrými bioindikátory a používají se k ekologickému vyhodnocení různých typů vod, v této studii budeme sledovat změny v druhovém složení a abundanci rozsivkových společenstev na českých a slovenských slatiništích podél gradientu pH. Postupovat budeme následovně. V terénu budou měřeny parametry vody jako např. teplota a pH a budou stanoveny obsahy vápníku, hořčíku a živin. V laboratoři budou analyzována rozsivková společenstva vyždímaná z čerstvě odebraných mechů. Poté proběhne analýza rozsivkových společenstev z podobných stanovišť za využití herbářových položek slatinných mechorostů. Recentní datový soubor poslouží jako tréninkový soubor pro rekonstrukci prostředí v minulosti, která bude porovnána se současným stavem. Budeme srovnávat současná společenstva se společenstvy asi padesát let starými. Protože předchozí studie naznačily probíhající eutrofizaci na slatiništích, předpokládáme především změny v obsahu živin, případně v pH.

Aktuální k 2. 1. 2020