Témata studentských prací

Hledáte zajímavé téma pro svou bakalářskou, magisterskou nebo doktorskou práci? Chcete pracovat v přírodě, naučit se poznávat druhy rostlin, sbírat data o prostředí přímo v terénu a proniknout do ekologického způsobu myšlení? Níže popsaná témata vycházejí z výzkumu na Botanickém ústavu AV ČR a jejich realizace je podpořena grantovými projekty. Každé téma lze přizpůsobit fázi vašeho studia a aktuálním zájmům.

 

Petra Hájková

  • Vývoj prameništních slatinišť Západních Karpat – vliv autogenní sukcese, klimatu a lidské činnosti
    detaily
    Téma vhodné pro diplomovou práci, zahrnuje zpracování sedimentu v laboratoři a identifikaci makrozbytků, vhodná by byla návštěva lokalit a soupis druhů, které se zde dnes vyskytují. Práce by spočívala v makrozbytkové analýze profilů odebraných na prameništích v Západních Karpatech (např. na středním Slovensku: profily Zbojská, Pohorelská Maša, Meandre Hrona etc.), ze kterých jsou již k dispozici výsledky pylové analýzy a radiokarbonové datování. Cílem bude rekonstruovat vývoj slatinné vegetace v minulosti na základě rostlinných zbytků zachovaných v sedimentu (semena, dřevo, mechy). Obecně na mokřadech může probíhat několik procesů, které ovlivňují vývoj vegetace. V důsledku hromadění organického sedimentu dochází ke slábnutí vlivu podzemní, často vápníkem bohaté vody a k přeměně vápnitých slatin na kyselé rašeliništní typy (autogenní sukcese). Oproti tomu změny klimatu (srážky, teplota) mohou ovlivnit to, zda bude slatiniště otevřené nebo zaroste dřevinami (nejčastěji olše nebo smrk). Lidé svými aktivitami v krajině většinou prameništní slatiniště odlesňují a narušují povrch při pastvě nebo kosení. Cílem práce by tedy bylo identifikovat, které faktory se uplatňovaly při vývoji slatinné vegetace, kdy došlo ke změně lesního prameniště na otevřené slatiniště a jak se měnilo obhospodařování člověkem v souvislosti s intenzitou osídlení. Je možné sledovat i migraci, přežívání nebo vymizení slatiništních druhů, které jsou dnes v Západních Karpatech vzácné.

Radim Hédl

  1. Diverzita lesní vegetace a limitace dostupností fosforu
    detaily
    Diverzita bylinné vegetace lesních ekosystémů je do značné míry ovlivněna zásobou živin v substrátu. Dostupnost jedné z hlavních živin, fosforu, se mění podél gradientu půdní acidity a může být blokována v karbonátových půdách. Cílem je prozkoumat vazbu dostupnosti fosforu, ale také dusíku, podél gradientu pH a obsahu karbonátů. Využijí se data o vegetaci a půdním chemismu z několika set trvalých ploch a seberou se dodatečná půdní data a také data o obsahu prvků v listovém opadu (jako další relativně nezávislá proměnná).
  1. Sezónní dynamika podrostu temperátního lesa
    detaily
    Bylinná vegetace v temperátních lesích se v průběhu roku dynamicky mění. Tyto změny budou sledovány v pravidelných měsíčních nebo i kratších intervalech po celý rok. Využity budou existující trvalé plochy na Moravě, případně ve středních Čechách. Záznam bude prováděn pomocí fotografie (změny pokryvnosti a snadno rozpoznatelných druhů) a pomocí sledování fenologických projevů (kvetení, plození) u vybraných druhů.
  1. Vývoj lesní bylinné vegetace po obnově středního lesa
    detaily
    Důležitou motivací při obnově tradičních typů managementů je podpora biodiverzity. V NPR Děvín probíhá od roku 2009 obnova hospodaření formou středního lesa. Cílem je zachytit reakci bylinné vegetace na prosvětlovací zásahy o různé intenzitě a stáří. Využit bude systém trvalých ploch a záznam vegetace se provede opakovaně pomocí klasických fytocenologických snímků a za použití fotografie.
  1. Půdní semenná banka jako budoucnost lesní vegetace
    detaily
    Semenná banka tvoří skrytou část diverzity vegetace temperátních lesů. Cílem je prozkoumat, jak velká část potenciální diverzity je skryta v půdní semenné bance a jak přispívá ke složení společenstev lesního podrostu, když se změní podmínky (například po vykácení stromů). S využitím několika typů ploch a klíčicích experimentů budou zodpovězeny tyto otázky: 1. Zůstalo něco z minulé vegetace v semenné bance? 2. Co se do semenné banky dostalo z okolí a potenciálně může tvořit vegetaci, pokud se změní podmínky? 3. Které druhy aktuální vegetace jsou přítomny v semenné bance a které pravděpodobně nikoli?
  1. Společenstva vlhkých luk Slezské nížiny po 60 letech
    detaily
    Mokřadní nížinné louky zaznamenaly během 20. století výrazný úbytek stanovišť a diverzity vegetace. Cílem je srovnat stav vlhkých luk ve Slezké nížině v 50. letech 20. století a dnes. Srovnávacím materiálem bude podrobná dokumentace vegetace z prací E. Balátové-Tuláčkové a J. Vicherka. K dispozici jsou tři lokality: Vidnavské mokřiny, Úvalenské louky a Zábřežské louky. Vegetační snímky jsou lokalizované pomocí map, k dispozici jsou vegetační mapy a měření půdních vlastností na vybraných plochách.
  1. Dlouhodobá změna lesní vegetace a podmínek prostředí vybraného území
    detaily
    Lesní vegetace se během 20. století výrazně změnila. Reagovala na změny prostředí, často různé přímé (hospodaření) a nepřímé (spady dusíku, oteplování klimatu) antropogenní vlivy. Tyto změny lze popsat pomocí opakování historických vegetačních ploch. Data se budou sbírat v rámci vybraného území na Moravě, případně v Čechách, ve kterém uvedené vlivy působily v různé míře.
  1. Dynamika dřevin v tropickém deštném lese v Bruneji
    detaily
    S využitím podrobných dat o dynamice stromů ze tří trvalých ploch v Bruneji popsat dynamiku stromů v hyperdiverzním primárním tropickém lese v JV Asii. Analyzovat ekologické determinanty určující dynamiku a distribuci druhů: půdní, topografické a hustotní (zápoj) proměnné.
  1. Dynamika semenáčů dvou druhů z čeledi dvojkřídláčovitých
    detaily
    Popsat dynamiku semenáčů dvou (případně více) druhů z čeledi dipterokarpů v tropickém deštném lese v Bruneji. Využití dat z trvalých ploch založených v roce 2014. Procesy prořeďování a mortality; faktory určující úspěšné uchycení jedinců. Potenciál rozšířit sledování po epizodě El Niňo na přelomu let 2015 a 2016.
  1. Diverzita a dynamika bylin v podrostu tropických lesů na Borneu
    detaily
    Prozkoumat parametry diverzity a ekologické determinanty společenstva bylin v primárním tropickém lese v na Borneu. Využít stávající data, ale především sebrat nová ekologicky podložená data na různých lokalitách a v různých typech stanovišť. Data z transektu, případně trvalých ploch v Bruneji. Sběr nových data na trvalých plochách v Sabahu.
  • Poznámka:Témata 1–6 jsou poměrně nenáročná na finance a lze je zvládnout v závislosti na zvoleném rozsahu během jednoho či více let studia. Témata 7–9 se týkají výzkumu tropických lesů na Borneu. Výlet do této oblasti je náročný na finance a někdy i fyzickou zdatnost. Může jít proto o analýzu s využitím již sebraných dat.

Eva Jamrichová

  1. Interakce mezi člověkem a vegetací v horských oblastech
    detaily
    Systematický paleoekologický výzkum horských oblastí například na hranici jehličnatého a listnatého biomu se zaměřením na detekci lidské činnosti je doposud v našem regionu opomíjený. Analýza paleoekologického záznamu z těchto oblastí může přinést řadu odpovědí nejen s ohledem na využívání krajiny člověkem, ale i na vliv člověka na původní lesní porosty (migraci a šíření dřevin). Práce bude spočívat v pylové analýze profilu odebraného v horských oblastech Západních Karpat, například v Beskydech. Pylová analýza bude zaměřena na rekonstrukci vývoje vegetace v sledované oblasti s důrazem na detailní indikace přítomnosti člověka v krajině projevující se v pylovém záznamu. Cílem diplomové práce bude objasnění příčin dynamiky lesních porostů v horských oblastech ať už v důsledku různých aktivit člověka (odlesňování v důsledku šíření pastvin, selektivní kácení dřevin, těžba nerostů), nebo přírodních jevů, jakými jsou klimatické změny nebo požárové události.
  1. Vliv člověka na vývoj vegetace v starosídelních oblastech střední Evropy
    detaily
    V průběhu holocénu se vegetace v krajině výrazně měnila. Do období středního holocénu jsou tyhle změny připisovány klimatickým změnám a/nebo přirozeným disturbancím, jakými jsou požáry nebo pastva velkých býložravců. Od středního holocénu do vývoje krajiny výrazně zasahuje svou aktivitou člověk. Od středověku (případně dřív) až do současnosti je většina změn ve struktuře krajiny i vegetace připisována lidskému impaktu. Kauzalita dynamiky vegetace zejména v průběhu pravěku však nemůže být připisována jenom lidským aktivitám a je tedy otázka, do jaké míry se na dynamice vegetace podílela klimatická změna. Diplomová práce bude zaměřena na detailní pylovou analýzu profilu (či profilů) odebraného v regionu severní části Panonské nížiny se zaměřením na identifikaci lidských aktivit v pylovém záznamu. Cílem bude přispět k zodpovězení otázky po vlivu přirozených faktorů a antropogenní činnosti na ekosystémy, například na dynamiku lesních porostů. Severní část panonské nížiny (jižní Morava, jihozápadní Slovensko), byla intenzivně osídlena již už od neolitu, a tudíž vliv člověka na dynamiku lesní vegetace je dlouhodobý. Detailní analýza pylových dat by tudíž mohla přispět k otázce vlivu přirozených faktorů a antropogenní činnosti na strukturu a dynamiku vegetace.
  1. Migrace obyvatelstva a pylový záznam: detekce změn v pylovém záznamu v důsledku změn v sídelní dynamice lidských sídel (opuštění, migrace)
    detaily
    Práce bude zaměřena na identifikaci změn v sídelní struktuře a v populační hustotě v paleoekologickém záznamu. Tyto změny je možné detekovat na časovém meřítku několika desítek let. Rozsáhlejší migrace obyvatelstva (opuštění vesnic) by tedy měly být jasně viditelné v pylových profilech například jako pokles abundance antropogenních indikátorů, rozvoj sekundárního lesa a postupná sukcese původních dřevin. Komplexní analýzou paleoekologických dat i z poměrně krátkého časového úseku je možné odhalit, jestli v minulosti v prostoru střední Evropy docházelo k rozsáhlejším migracím a jak se změny v sídelní dynamice společnosti projevily ve struktuře krajiny a vegetace. Práce bude zaměřena na identifikaci projevů změn v pylovém záznamu (analýza nových a/nebo stávajících pylových dat) v návaznosti na změny v lidském osídlení.

Lydie Dudová

  • Správa a obnova sbírky trvalých pylových preparátů
    detaily
    Téma bakalářské práce je vhodné pro studenty programu Ekologická a evoluční biologie (obory Botanika, Učitelství biologie). Předmětem práce je zhodnocení stavu a doplňkového materiálu pylové sbírky Botanického ústavu a obnova vybraných trvalých preparátů. Během zpracování tématu se student seznámí s morfologií základních pylových typů. Tyto znalosti můžou dále sloužit při zpracovávání diplomové práce v oboru Botanika.

Kateřina Šumberová

  1. Mokřadní flóra a vegetace města Brna
    detaily
    Ačkoli již čtvrtým rokem probíhá mapování flóry města Brna (koordinuje Z. Lososová, ÚBZ, PřF MU), o mokřadní flóře Brna máme zatím jen velmi málo údajů. Nabízí se proto možnost doplnit je v rámci bakalářské či diplomové práce. Ta může být zaměřena buď jen na flóru cévnatých rostlin a zahrnout tak větší počet mokřadních lokalit v různých částech Brna, případně několik mapovacích čtverců, kde je větší koncentrace mokřadů, anebo se může omezit na menší území (např. mokřady v PP Holásecká jezírka), přičemž student podrobně zmapuje flóru i rostlinná společenstva.
  1. Flóra, vegetace a půdní semenná banka polních mokřadů
    detaily
    Téma v rámci navrhovaného projektu INTERREG, který by v případě financování běžel v letech 2017–2018. Projekt bude zaměřen na mapování druhové diverzity a vegetace v polních mokřadech Jihomoravského kraje (ČR) a Nitranského a Trenčianského kraje (SR). Úkolem bakalářské nebo diplomové práce by bylo na vytipovaných lokalitách provést podrobnou inventarizaci flóry cévnatých rostlin, případně i rostlinných společenstev. Je také možnost sledovat vývoj vegetace na vybrané lokalitě na trvalých plochách. Protože jde o velmi specifická stanoviště, která v suchých letech nemusí být v krajině vůbec patrná a rostliny se pak vyskytují pouze ve formě semen v půdě, v projektu se plánuje i výzkum půdní semenné banky. Ten může být další součástí studentské práce věnované vegetaci, případně i její hlavní náplní.

Jakub Houška

  1. Bc.: Vliv zrnitostního složení půd na distribuci populací a kvalitu plodů baobabu Adansonia digitata L. v Keni
  1. Bc.: Vliv chemických a fyzikálně-chemických parametrů půd na distribuci populací a kvalitu plodů baobabu Adansonia digitata L. v Keni
  1. Bc: Chemické vlastnosti půd doubrav a dubohabřin Čech a Moravy a jejich vliv na synuzii podrostu
  2. Dipl.: Lze predikovat obsahy těžkých kovů v půdách semiaridních oblastí Východní Afriky pomocí spektrálních vlastností v oblasti viditelného a blízkého infra-červeného spektra?

Markéta Fránková

  1. Rybniční historie ukrytá v rozsivkách sedimentu
    detaily
    Rozsivky jsou hojně využívanými bioindikátory (např. trofie, saprobity a dalších parametrů) při hodnocení kvality vod. Jejich schárnky se v sedimentech uchovají stovky až tisíce let, z druhového složení rozsivek v určtých vrstvách lze tedy “vyčíst” stav daného biotopu v určitém období a způsob obhospodařování, který zde byl uplatňován. V rámci projektu GAČR s názvem Historical determinants of fishpond biodiversity, který jsme letos (v roce 2016) za naše oddělení podali se počítá s odebráním a zpracováním tří rybničních profilů (do hloubky asi 50 cm) z oblastí: Českobudějovická pánev, Českomoravská vrchovina a oblast Lednice. V rámci tohoto projektu by bylo možné zpracovat rozsivky jednoho sedimentu jako diplomovou práci nebo rozsivky všech tří sedimentů jako disertační práci. Odběry jsou plánovány na rok 2017, zpracování vzorků na roky 2017 a 2018.
  1. Řasy a sinice polních mokřadů
    detaily
    V rámci projektu INTERREG, který by v případě úspěšného podání běžel v letech 2017-2018 by bylo možné pracovat na bakalářské nebo diplomové práci zaměřené na určování sinic a řas polních mokřadů (pouze do skupin) či na určování rozsivek v půdě. INTERREG je plánován jako interdisciplinární projekt, v rámci něhož se bude na polních mokřadech studovat flóra a vegetace cévnatých rostlin, semenná banka a bezobratlí živočichové.
  2. Globální změny posledních padesáti let zachycené společenstvy rozsivek na slatiništích
    detaily
    Přestože jsou rozsivky jednobuněčné organismy, svojí biomasou zajišťují až čtvrtinu veškeré fotosyntézy na Zemi. V současné době jsme svědky globálních změn, které se promítají také do druhového složení rozsivkových společenstev. Protože rozsivky jsou dobrými bioindikátory a používají se k ekologickému vyhodnocení různých typů vod, v této studii budeme sledovat změny v druhovém složení a abundanci rozsivkových společenstev na českých a slovenských slatiništích podél gradientu pH. Postupovat budeme následovně. V terénu budou měřeny parametry vody jako např. teplota a pH a budou stanoveny obsahy vápníku, hořčíku a živin. V laboratoři budou analyzována rozsivková společenstva vyždímaná z čerstvě odebraných mechů. Poté proběhne analýza rozsivkových společenstev z podobných stanovišť za využití herbářových položek slatinných mechorostů. Recentní datový soubor poslouží jako tréninkový soubor pro rekonstrukci prostředí v minulosti, která bude porovnána se současným stavem. Budeme srovnávat současná společenstva se společenstvy asi padesát let starými. Protože předchozí studie naznačily probíhající eutrofizaci na slatiništích, předpokládáme především změny v obsahu živin, případně v pH.

Aktuální k 2. 1. 2017